Berná mince

Grossi_pragenses_reversBerná mince byla mince, kterou panovník úředně prohlásil za platnou na svém území a kterou obyvatelé museli přijímat – prameny o takových mincích píší, že je „král český kázal je bráti ve své zemi“. Panovník tím chránil zemi před cizí nehodnotnou mincí. Opakem byla zakázaná mince neberná.

Význam mince úředně určená panovníkem jako platná na jeho území
Účel ochrana země před cizí nehodnotnou mincí
Opak neberná mince, jejíž oběh panovník zakázal
Příklad z Čech Jiří z Poděbrad: v lednu 1458 vyhlásil rakouské šinderlinky za neberné, roku 1459 nařídil rakouské a bavorské ražby přijímat
Berné groše v cizině pražské groše s kontramarkou německých měst

Historie

Ve středověku obíhaly na jednom území vedle sebe domácí i cizí mince různé hmotnosti a ryzosti. Určit, které mince jsou v zemi platné, příslušelo panovníkovi. Vydal proto seznam berných mincí a ostatní ražby zakázal jako neberné; ve středověku se zakázané mince často přibíjely na pranýř pro informaci veřejnosti.

Příkladem z Čech je vláda Jiřího z Poděbrad (1458–1471). Do země tehdy pronikaly šinderlinky – nehodnotné rakouské feniky z let 1457–1460, které ve své režii razili komorníci císaře Fridricha III. Habsburského. Při hmotnosti 0,38 g obsahovaly jen asi 0,01 g stříbra, byly tedy prakticky měděné. Jiří je v lednu 1458 vyhlásil za neberné. Z vojenského tažení do Rakouska v létě 1458 jich však přivezl jako válečnou kořist velké množství v hodnotě 16 000 zlatých a roku 1459 nařídil stejné rakouské a bavorské ražby přijímat. Bernou se tak mohla stát i mince špatné jakosti, kterou obyvatelé odmítali a jejíž oběh musel panovník úředně nařídit.

Cizím drobným nehodnotným mincím, které u nás obíhaly ve druhé polovině 15. století, se lidově říkalo habránky. Později se neberné mince zakazovaly tištěnými vyhláškami s jejich vyobrazením, takzvanými cirkuláři, které zároveň stanovily kurz, za jaký se zakázané ražby vyměňovaly. Cirkuláře vycházely průběžně od 16. do 19. století; nejvíc zaplavila české země cizí méně hodnotná mince v letech 1778–1779 za války o bavorské dědictví.

Kontramarky na pražských groších

V 15. století obíhaly v německých zemích jen drobné mince, a proto byly velké a hodnotné pražské groše v obchodě oblíbené. Když ke konci vlády Václava IV. upadlo jejich zrno i stříž, jednotlivá německá města groše zkoušela a vyhovující kusy označila kontramarkou. Tím se groš stal v daném regionu bernou mincí, aniž by se musela razit nová.

Kontramarky se dávaly hlavně v bavorských, švábských a vestfálských městech a známo je jich na 240 typů, nejčastěji ve tvaru drobných městských erbů nebo gotických písmen. Patří k nim piniová šiška Augšpurku, zkřížené klíče Řezna, erb s roštem Ulmu a gotické N Norimberku. Na Moravě se kontramarka s orlicí připisuje Brnu a s ježkem Jihlavě. Kontramarkované groše jiného panovníka než Václava IV. jsou velmi vzácné, a proto vždy podezřelé z padělání.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet