Český denár

Český denár představuje nejstarší typ české národní mince raženou kontinuálně od konce 10. století až do měnové reformy roku 1300, kdy byl nahrazen pražským grošem. Tyto stříbrné ražby o váze přibližně jednoho gramu dokumentují ekonomický a kulturní vývoj přemyslovského státu a patří k umělecky nejhodnotnějším památkám raného českého středověku.

Historie

Počátky vlastního českého mincovnictví spadají do závěrečného období panování Boleslava I. (935-972), kdy Praha začala razit první domácí stříbrné mince. Přesná datace zahájení ražby zůstává předmětem odborných diskusí - zatímco Viktor Katz kladl vznik roku 955 v souvislosti s vítězstvím nad Maďary na Lechu, novější bádání Stanisława Suchodolskiego posouvá datum k roku 965-970, Wilhelm Hahn dokonce až do let 973-974 za Boleslava II.

Kontroverzní otázkou zůstává existence svatováclavského denáru - vzácné ražby objevené v několika severských depotech, kterou němečtí badatelé 19. století přisoudili knížeti Václavovi (921-935). Gustav Skalský tuto atribuci zpochybnil 1926-1937 a vyvolal desetiletí trvající polemiku. Karel Chaura 1929 argumentoval pro řezenský původ těchto mincí, současné bádání se přiklání k pozdější dataci.

Masová produkce denárů nastala za Boleslava II. (972-999) a jeho nástupců. Archeologické nálezy dokládají širokou cirkulaci - depot z Nových Dvorů obsahoval přes 1800 kusů, poklad z Čistěvsi téměř 3000 exemplářů. Významné soubory pocházejí z Ostroměře (1903), Chotovlic (1928), Poděbrad (1936) a nejnověji Hradce Králové (1970).

Typologie českých denárů zahrnuje několik charakteristických variant. Řezenský typ (bavorsko-švábský) s motivem kaplice nebo kříže dominoval raným emisím. Byzantský typ s čelním portrétem panovníka reprezentoval Vladislava I. a II. Karolinský typ kombinoval různé architektonické a heraldické prvky. Každý vládce zaváděl specifické ikonografické inovace reflektující politické ambice.

Vrchol umělecké kvality dosáhly denáry v první polovině 12. století, kdy rytecká technika umožňovala vytváření detailních kompozic s křesťanskými symboly a historickými narativy. Reliéfy zobrazovaly světce - především svatého Václava a Vojtěcha, architektonické památky, heraldické znaky. Ikonografická pestrost činí z českých denárů nejbohatší soubor románského umění ve střední Evropě.

Ekonomický úpadek 12. století se projevil dramatickým snižováním kvality. Zatímco rané denáry obsahovaly 950-830 promile stříbra, emise druhé poloviny 12. století klesly na 200-110 promile, fakticky se jednalo o postříbřené měděné mince. Degradace vedla k opuštění denárového standardu a přechodu na brakteátovou ražbu za Přemysla Otakara I. kolem 1210-1230.

Charakteristika a parametry

Technické provedení denárů procházelo vývojem po tři století. Rané exempláře vážily 1,0-1,2 gramu při průměru 18-20 mm, pozdější typy postupně zmenšovaly parametry. Technologie ražby využívala železná razidla rytá ručně, od 11. století s využitím puncových značek pro opakující se prvky.

Epigrafika denárů dokumentuje vývoj latinské písemné kultury. Rané opisy typu BOLEZLAVS DVX, IAROMIR, BRACIZLAVS postupně degradovaly procesem "korupce" - chybným kopírováním razidel vznikaly nečitelné pseudonápisy. Významným fenoménem jsou jména mincmistrů (OMERIZ, NACUB, MIZLETA) dokumentující anglosaské vlivy na organizaci mincoven.

Metrologický systém vycházel z karolinské libry o váze 408 gramů dělené na 240 denárů. Břetislav I. provedl reformu nahrazením libry hřivnou 210 gramů se 200 denáry. Postupná inflace vedla k vytváření lokálních váhových standardů - pražská, jihlavská, olomoucká hřivna se lišily o desítky procent.

Zajímavosti

• Židovský kupec Ibrahim ibn Jakub 965 zaznamenal, že v Praze se za denár kupovala slepice nebo ječmen na měsíc pro člověka
• Některé denáry Boleslava Chrabrého jsou možná českými ražbami z jeho krátké vlády 1003-1004 v Praze
• Poslední český denár vyrazil neznámý pražský mincmistr těsně před zahájením grošové reformy 1300
• Padělání denárů se trestalo useknutím ruky - archeologicky doloženo nálezem falzátorské dílny v Kutné Hoře
• Největší známý depot 4500 denárů objevený 1878 u Jarošova byl roztaven majitelem na stříbrný servis