Cosimo I. Medicejský
Cosimo I. Medicejský (1519–1574), vévoda florentský a později velkovévoda toskánský z rodu Medicejských, byl významným renesančním vladařem, jehož vláda představovala období politické stabilizace a kulturního rozkvětu Toskánska. Z numismatického hlediska je důležitý především tím, že systematicky podporoval vysokou uměleckou kvalitu florentských mincí, což vedlo k vytvoření některých z nejkrásnějších ražeb renesančního období. Za jeho vlády se florentské mincovnictví stalo vzorem pro mnoho italských i evropských států a významně přispělo k rozvoji uměleckého medailérství.
Historie
Cosimo I. se narodil 12. června 1519 ve Florencii jako syn kondotiéra Giovanniho delle Bande Nere a Marie Salviatové, vnučky Lorenza Medicejského zvaného Nádherný. Na florentský vévodský trůn nastoupil v pouhých 17 letech po zavraždění jeho vzdáleného příbuzného Alessandro de' Medici v roce 1537. Přestože zpočátku čelil odporu republikánů a rivalitě s francouzským králem, rychle upevnil svou moc a rozšířil území státu. V roce 1555 dobyl republikánskou Sienu a jejím připojením vytvořil geografickou entitu, která se stala základem moderního Toskánska. V roce 1569 mu papež Pius V. udělil titul velkovévody toskánského, což legitimizovalo jeho postavení jako suverénního vládce. Cosimo byl významným mecenášem umění a vědy – podporoval Florentskou akademii, založil Akademii výtvarných umění a inicioval vytvoření Uffizi, původně jako administrativní budovy, později proměněné v galerii. Nechal rozšířit Palazzo Vecchio a vybudovat mnoho dalších významných staveb ve Florencii. Po abdikaci ve prospěch svého syna Francesca v roce 1564 se stáhl do ústraní, ačkoli si ponechal určitý vliv. Zemřel 21. dubna 1574 ve Florencii a byl pohřben v bazilice San Lorenzo.
Mincovnictví Cosima I. navazovalo na bohatou tradici florentské měny, ale přineslo do ní nové impulsy, jež odrážely jeho ambice a kulturní vizi. Když nastoupil na trůn, zdědil měnový systém založený na zlatém florinu (později nazývaném dukát nebo zecchino) a stříbrném testonu a lire. Cosimo nechal tyto tradiční mince přepracovat do umělecky vyspělé podoby a zavedl i nové nominály. Za jeho vlády byly raženy zejména následující mince: zlatý dukát/zecchino (3,5 g), stříbrný teston (9,5 g), stříbrný giulio (3,3 g), stříbrná lira a bronzové quattrino a soldo. V roce 1556, po dobytí Sieny, začala jeho vláda razit mince i v tamější mincovně, což rozšířilo možnosti medailérské tvorby. Zvláště významné byly zlaté a stříbrné mince vyšších nominálů, které často sloužily nejen jako platidlo, ale i jako prestižní dary a symboly moci.
Mince Cosima I. se vyznačovaly výjimečnou uměleckou kvalitou a propracovaným ikonografickým programem. Na aversu (líci) byl zpravidla zobrazen portrét vévody v různých variantách – v rané fázi vlády jako mladý muž bez vousů, později s charakteristickým plnovousem. Tyto portréty byly velmi realistické, s pečlivým zachycením fyziognomie i detailů oděvu, což odráželo dobový zájem o antické portréty na římských mincích. Nápis kolem portrétu uváděl jeho jméno a tituly, nejprve jako COSMUS MED FLOREN DUX (Cosimo Medicejský, vévoda florentský), po roce 1569 pak COSMUS MED MAGNUS DUX ETRURIAE (Cosimo Medicejský, velkovévoda toskánský). Na reversu (rubu) se objevovaly různé motivy – nejčastěji medicejský erb se šesti koulemi (palle), florentská lilie, ochranný světec města sv. Jan Křtitel, nebo alegorické postavy reprezentující ctnosti dobrého vládce (Spravedlnost, Moudrost). Na některých mincích byla zobrazena též Cosimova manželka Eleonora z Toleda nebo Florencie personifikovaná jako nymfa Flora. Významnou roli hrála i devíza SPQF (Senatus Populusque Florentinus – Senát a lid florentský), která odkazovala na republikánskou tradici, jež Cosimo formálně respektoval, ačkoli fakticky přetvořil Florencii v autoritativní stát.
Význam pro investory a sběratele
Mince Cosima I. Medicejského patří mezi vysoce ceněné sběratelské předměty renesančního období. Pro sběratele jsou mimořádně atraktivní díky své historické důležitosti, umělecké kvalitě a rozmanitosti typů. Obzvláště ceněné jsou zlaté dukáty s portrétem vévody a stříbrné testony vyšší hmotnosti, které často nesou velice detailní a umělecky propracované motivy. Pro investory mohou tyto mince představovat zajímavou příležitost – kombinují numismatickou hodnotu s obsahem drahých kovů a historickým významem. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince z přelomových období vlády (nástup na trůn, získání Sieny, povýšení na velkovévodu) a exempláře s mimořádnou zachovalostí detailů portrétu.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Cosima I. Medicejského:
- Zlatý dukát (zecchino) – vysoce kvalitní zlatá mince s portrétem vévody
- Stříbrný teston – větší stříbrná mince nesoucí detailní portrét a allegorické motivy
- Giulio – střední stříbrná mince pojmenovaná po papeži Juliu II.
- Zlatá doppia – mince o dvojnásobné hodnotě dukátu ražená při zvláštních příležitostech
- Čtyřnásobný teston – velká reprezentační stříbrná mince určená jako diplomatický dar
Zajímavosti
- Cosimo I. angažoval jako rytce a medailéry některé z nejvýznamnějších umělců své doby, včetně Benvenuta Celliniho a Leone Leoniho, což vysvětluje mimořádnou uměleckou kvalitu jeho mincí.
- Na některých mincích z pozdějšího období Cosimovy vlády se objevuje astrologický motiv Kozoroha, jeho znamení zvěrokruhu, který přijal jako osobní symbol po vzoru římského císaře Augusta.
- Mince Cosima I. se staly terčem padělatelů již v době jejich oběhu, což vedlo k zavedení sofistikovaných ochrannných prvků, jako byly specifické vzory vroubkování na okraji nebo tajné značky známé pouze mincmistrům.
- V roce 1554, po vojenském vítězství nad Sienou, nechal Cosimo razit speciální pamětní mince s nápisem SENAE RECEPTAE (Siena znovu získaná), které byly rozdávány jeho vojákům – jedná se o jeden z prvních příkladů systematického využití mincí k oslavě vojenských úspěchů v renesančním období.