Eggenbergové

Eggenbergové byli významný šlechtický rod rakouského původu, který v 17. století patřil k nejmocnějším rodinám habsburské monarchie. Rod dal říšské kancléře, diplomaty a vojevůdce, získal vévodský titul a český knížecí stav. Pro numismatiku jsou Eggenbergové významní ražbou vlastních mincí v Českém Krumlově, jejich tolary a dukáty patří k umělecky nejkvalitnějším barokním ražbám.

Historie

Rod Eggenbergů pochází ze Štýrska, kde vlastnili hrad Ehrenberg od 13. století. Vzestup rodu začal Baltazarem z Eggenbergu, který sloužil arcivévodovi Karlovi Štýrskému. Jeho syn Hans Ulrich z Eggenbergu se stal nejbližším rádcem Ferdinanda II. a faktickým vládcem habsburské monarchie. V roce 1623 byl povýšen na říšského knížete a v roce 1625 získal vévodství krumlovské v jižních Čechách po vymřelých Rožmbercích.

Hans Ulrich z Eggenbergu byl hlavním architektem rekatolizace českých zemí po bitvě na Bílé hoře. Jako nejvyšší dvorský rada a tajný rada řídil císařskou politiku během třicetileté války. Vyjednal spojenectví se Španělskem a Bavorskem, organizoval Valdštejnovo zavraždění v Chebu v roce 1634. Za své služby získal obrovské majetky včetně Českého Krumlova, který přebudoval na barokní rezidenci. V roce 1628 získal český knížecí titul s právem zasedat na zemském sněmu.

Po smrti Hanse Ulricha v roce 1634 pokračoval v rodové politice jeho syn Jan Antonín I. z Eggenbergu. Zastával funkci císařského tajného rady a komořího. Jeho syn Jan Kristián I. z Eggenbergu byl posledním mužským členem rodu. Zemřel v roce 1710 bez mužských dědiců. Eggenbergský majetek zdědila jeho sestra Marie Arnoštka, provdaná za Adama Františka ze Schwarzenbergu, čímž krumlovské panství přešlo na Schwarzenbergy.

Eggenbergové zanechali výraznou stopu v architektuře a umění. Zámek v Českém Krumlově přestavěli na barokní rezidenci s unikátním divadlem a zahradami. Eggenbergský palác ve Štýrském Hradci s alegorickými malbami planet patří k vrcholům barokní architektury. Rod byl mecenášem umění, jejich obrazové sbírky a knihovna patřily k nejvýznamnějším v monarchii. Eggenbergské kulturní dědictví je dodnes součástí světového patrimonia UNESCO.

Mincovnictví Eggenbergů

Eggenbergové získali v roce 1622 od císaře Ferdinanda II. právo razit vlastní mince pro krumlovské vévodství. Krumlovská mincovna fungovala v letech 1622 až 1696 a razila zlaté dukáty a vícenásobné dukáty, stříbrné tolary, půltolary a čtvrttolary. Mince nesly portrét vévody, eggenbergský erb se třemi havraními hlavami a latinské nápisy s knížecí titulaturou. Kvalita eggenbergských ražeb byla mimořádně vysoká, patřily k umělecky nejkvalitnějším mincím své doby.

Hans Ulrich z Eggenbergu razil reprezentační desetidukáty a pamětní tolary na významné události. Jeho syn Jan Antonín pokračoval v ražbě kvalitních mincí s vlastním portrétem. Eggenbergské mince byly raženy podle říšského mincovního řádu s vysokým obsahem drahého kovu. Mincovna zaměstnávala přední rytce z Vídně a Prahy. Po vymření rodu převzali Schwarzenbergové mincovní právo, ale kvalita ražeb už nedosáhla eggenbergské úrovně. Dnes jsou eggenbergské mince vzácné a vysoce ceněné sběrateli.

Zajímavosti

• Hans Ulrich z Eggenbergu byl jediný nekrálů, který měl právo sedět v císařově přítomnosti
• Eggenbergský kalendář ve štýrském paláci má 365 oken, 52 místností a 24 hodin vyzdobených
• Jan Kristián z Eggenbergu zemřel na neštovice den po svatbě ve věku 15 let
• Krumlovské barokní divadlo z doby Eggenbergů je nejzachovalejší barokní divadlo světa
• Eggenbergský desetidukát z roku 1629 patří k nejtěžším českým zlatým mincím
• Rod používal heslo Serva fidem, které se objevuje na všech jejich mincích