Escudo

Escudo je název historické měny (a zároveň mincovní jednotky), který je nejznámější ve Španělsku jako zlatá mince od 16. století a krátce také jako měnová jednotka 19. století. V numismatice označuje zejména španělské zlaté escudy (včetně „dublonu“), které patřily k typickým ražbám doby španělského impéria.

Historie

Escudo má ve španělských dějinách dvě hlavní „podoby“. Starší a numismaticky nejvýznamnější je zlatý escudo, zavedený v 16. století (1535/1537) jako vysoce hodnotná mince. Původně byl stanoven na 16 reales, což odpovídalo potřebě mít spolehlivý zlatý nominál pro větší platby v království i v zámořském obchodě. V dalších staletích se vztah escuda k reálům upravoval podle toho, jak se proměňoval měnový systém a jaké druhy reálů se používaly (např. rozlišení na různé „reály“ v účetní praxi).

Zlaté escudy se razily v několika hodnotách, typicky 1/2, 1, 2, 4 a 8 escudos. Právě mince o hodnotě 2 escudos je široce známá pod tradičním názvem dublon (angl. doubloon), který se vžil zejména v souvislosti s námořním obchodem a koloniálními ražbami. Escuda se razila ve Španělsku i v mincovnách španělské Ameriky, kde se zlato z nových nalezišť promítlo do velkého množství ražeb určených pro mezinárodní obchod.

Druhou podobou je stříbrný escudo jako měnová jednotka Španělska v letech 1864–1869. V tomto krátkém období escudo nahradilo real v poměru 10 reales = 1 escudo a dělilo se na 100 céntimos. Krátce nato bylo escudo nahrazeno pesetou, když se Španělsko připojilo k Latinské měnové unii. Tento pozdější escudo mělo odlišnou hodnotovou logiku než starší zlaté escudo a v literatuře se proto často zdůrazňuje, že jde o dvě rozdílné denominace nesoucí stejné jméno.

Zlaté escudo v numismatice: nominály, vzhled a význam

Pro sběratele jsou nejdůležitější zlaté escudy 16.–19. století. Typicky nesou panovníkův titul a heraldiku španělské monarchie (královské znaky, křížové motivy, někdy rozvinuté čtvrcení erbů podle území Koruny). U koloniálních ražeb bývají důležitým identifikačním prvkem také značky mincoven a iniciály mincmistrů, které umožňují přesné určení původu.

Z hlediska použití šlo o mince určené pro větší platby a pro obchod, kde byla důležitá důvěra v kovový obsah. Právě proto se escudo stalo jedním ze symbolů španělské „zlaté“ éry a v numismatice se často probírá spolu s reály jako dvojice, která dobře ukazuje fungování bimetalického světa raného novověku: stříbro v masovém oběhu a zlato pro vyšší hodnoty.