Ferdinand III.

Ferdinand III. byl římský císař a český král v letech 1637–1657, který ukončil třicetiletou válku podpisem vestfálského míru roku 1648. V numismatice představuje období stabilizace a kvalitních barokních mincí po chaosu předchozích desetiletí.

Historie

Ferdinand se narodil 13. července 1608 ve Štýrském Hradci jako třetí syn Ferdinanda II. a Marie Anny Bavorské. Na rozdíl od svého fanaticky katolického otce byl vzdělaný a umírněný panovník, který ovládal sedm jazyků, komponoval hudbu a zajímal se o přírodní vědy. Již za otcova života byl postupně korunován uherským králem (1625), českým králem (1627) a římským králem (1636). Po otcově smrti roku 1637 se stal císařem v době, kdy třicetiletá válka dosáhla svého vrcholu. Ferdinand projevil výjimečné vojenské nadání a jako generalissimus po Albrechtu z Valdštejna dosáhl významných vítězství, zejména u Nördlingenu roku 1634. Hlavním cílem jeho panování bylo ukončení ničivé války, které dosáhl po jedenácti letech vyjednávání podpisem vestfálského míru 24. října 1648. Tento mír ukončil nejen třicetiletou válku, ale zásadně přeformoval evropský politický systém. Ferdinand dokončil rekatolizaci českých zemí, ale mírnějšími metodami než otec. Roku 1654 spojil Karlovu univerzitu s jezuitským Klementinem a vytvořil tak Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Zemřel 2. dubna 1657 ve Vídni, zanechav stabilizovanou říši a posílené habsburské postavení ve střední Evropě.

Mincovnictví Ferdinanda III. představuje vrchol stabilizované habsburské měny po překonání kipper krize z doby jeho otce. Ferdinand pokračoval v tradici kvalitních "mincí dobrého zrna", které jeho otec zavedl po roce 1623. Hlavními razebními centry byly Praha, Kutná Hora, Vratislav, Graz, Kremnica, Vídeň a další mincovny rozlehlé monarchie. Ražené nominály zahrnovaly tolary, dvojtolary, půltolary, čtvrtolary, dukáty, dvojdukáty a různé krejcarové mince (15, 6, 3, 1 krejcar). Na líci mincí se objevuje císařský portrét s titulaturou FERDINANDVS III D G ROM IMP SEMP AVG BOH REX, na rubu pak říšská a zemská heraldika. Charakteristickým rysem je vysoká umělecká kvalita v duchu zralého baroka, která zdůrazňuje císařskou důstojnost a katolický triumf. Mince vykazují precizní technické provedení s přesným obsahem drahého kovu a jsou pokládány za jedny z nejkrásnějších habsburských ražeb první poloviny 17. století. Ikonografie odráží mírovou politiku císaře a konsolidaci moci po skončení třicetileté války.

Význam pro investory a sběratele

Mince Ferdinanda III. jsou mezi numismaty ceněné jako doklady přechodu od války k míru a stabilizace měnového systému. Jejich kvalitní provedení a historický význam císaře, který ukončil třicetiletou válku, je činí vyhledávanými. Pro sběratele představují vrchol barokního mincovního umění a důležitý mezník mezi chaosem války a mírovým obdobím.

Příklady

Nejčastější jsou tolary z pražské a kutnohorské mincovny s kvalitními cisařskými portréty. Vzácnější jsou dvojtolary z Grazu a kremniční tolary s uherskou tematikou. Zvláště ceněné jsou zlaté dukáty z Vídně a pamětní ražby k vestfálskému míru z roku 1648, které symbolizují konec třicetileté války.

Zajímavosti

• Ferdinand III. je jediný český král, jehož mince dokumentují přechod od války k míru - od válečného období k mírovému konsolidačnímu období po roce 1648.
• Jako jeden z mála Habsburků byl nejen vzdělaný panovník, ale také skladatel hudby, což se projevilo i v harmonickém designu jeho mincí.
• Jeho tolary z roku 1648 patří k nejkrásnějším mírowym mincím v evropské historii, protože symbolizují konec nejničivější války raného novověku.
• Ferdinand nechal roku 1646 převézt české korunovační klenoty z Prahy do Vídně kvůli švédskému ohrožení - zůstaly tam až do roku 1867.
• Na některých mincích z pozdního období se objevují mírové symboly jako olivové ratolesti, což odráží jeho úspěšnou mírovou politiku a ukončení třicetileté války.