Fiat měna

Fiat měna je měna s nuceným oběhem, jejíž hodnota je stanovena zákonem a ne obsahem drahého kovu. Název pochází z latinského "fiat" znamenajícího "nechť se stane". Fiat měna je zákonné platidlo, kterým lze splácet úvěry a finanční obligace, a její hodnota je založena na důvěře v emitující autoritu - obvykle stát nebo centrální banku.

Historie

Koncept fiat měny má své kořeny ve starověké Číně, kde za dynastie Sung (960-1279) vznikly první papírové bankovky zvané ťiao-c' (jiaozi). Tyto bankovky byly vydávány v určitých hodnotách zlata, stříbra nebo hedvábí, ale jejich směna nebyla v praxi povolena. V Evropě se fiat měny objevovaly postupně od středověku, kdy panovníci snižovali obsah drahého kovu v mincích až do bodu, kdy mince ztratila důvěru. Významným milníkem bylo zavedení anglických tally sticks kolem roku 1100 Jindřichem I., což byly záznamové destičky sloužící jako platidlo po 726 let až do roku 1826. V českých zemích se první papírové peníze objevily roku 1762 za Marie Terezie jako bankocedule, vydané ke splacení státního dluhu po sedmileté válce. Po první světové válce většina zemí dočasně opustila zlatý standard, ale definitivní přelom nastal 15. srpna 1971 "Nixonovým šokem", kdy prezident Richard Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato a ukončil Brettonwoodský systém. Od té doby jsou prakticky všechny světové měny fiat měnami s volně pohyblivými kurzy.

Fiat měny fungují na principu právního nařízení a společenské dohody o jejich přijetí jako platidla. Na rozdíl od komoditních peněz nemají vnitřní hodnotu a vznikají pouze nařízením státu či panovníka. Jejich charakteristickými znaky jsou povinnost občanů platit daně v této měně, nemožnost věřitele fiat měnu odmítnout při platbě pohledávky a automatické účastenství občanů v peněžním systému dané země. Centrální banka rozhoduje o tom, kdy a v jaké míře bude měna emitována do systému, přičemž fyzický tisk provádějí specializované tiskárny nebo mincovny. Hodnota fiat měny je ovlivňována faktory jako inflace, úrokové sazby a politická stabilita. Moderní fiat měny existují převážně v elektronické podobě - hotovost představuje jen malou část celkové peněžní zásoby. V případě ztráty důvěry může fiat měna rychle ztratit hodnotu až po hyperinflaci, jak ukázaly příklady výmarské republiky ve 20. letech nebo Zimbabwe. Nekryté peníze se nemohou použít k ničemu jinému než k nepřímé směně, na rozdíl od komoditních peněz s vlastní užitnou hodnotou.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory představují fiat měny základní referenční rámec všech investic, ale zároveň zdroj inflačního rizika. Mnoho investorů se kvůli obavám z oslabování kupní síly fiat měn obrací k drahým kovům jako ochraně hodnoty. Sběratelé vnímají přechod na fiat měny jako přelomový moment v dějinách peněz - historické bankovky z období před rokem 1971 směnitelné za zlato jsou velmi ceněné. Bankocedule a další rané formy fiat měn představují zajímavou sběratelskou kategorii dokumentující ekonomické krize a státní experimenty s měnovými systémy.

Příklady

Všechny současné národní měny jsou fiat měnami - americký dolar, euro, česká koruna nebo japonský jen. Historicky významné jsou čínské jiaozi jako první papírová měna světa, anglické tally sticks nebo české bankocedule z roku 1762. Zajímavé jsou také kanadské hrací karty z roku 1685, které sloužily jako dočasné papírové peníze v Nové Francii. Pro sběratele jsou atraktivní greenbacks z americké občanské války nebo poslední bankovky směnitelné za zlato před rokem 1971.

Zajímavosti

• První papírová měna jiaozi v Číně měla plánovanou životnost pouze tři roky s poplatkem 3% za výměnu za novou
• České bankocedule z roku 1762 skončily státním bankrotem v roce 1811
• Maltézský řád razil v roce 1565 měděné mince s nápisem "Non aes sed fides" - "Ne kov, nýbrž důvěra"
• Kanada dodnes vydává pamětní stříbrné hrací karty na počest svých historických papírových peněz
• Od roku 1971 neexistuje žádná významná světová měna krytá zlatem nebo stříbrem