Francie

Francie je západoevropská republika s jednou z nejbohatších mincovních tradic světa, sahající od galských statérů přes královské écus a napoleonské franky až po současné euromince. Francouzské mincovnictví výrazně ovlivnilo světový měnový vývoj zavedením desetinného systému během Velké francouzské revoluce a vytvořením Latinské měnové unie v 19. století.

Historie

Francouzské mincovnictví má kořeny v antice, kdy galská kmenová společenství razila zlaté statéry podle řeckých vzorů. Po římském dobytí Galie cirkulovaly na území dnešní Francie římské mince. Vlastní francouzské královské mincovnictví započalo za Merovejců v 6. století, kdy byly raženy zlaté tremissy a stříbrné denáry. Za Karlovců došlo k reformě a zavedení librového systému - libra se dělila na 20 solidů a 240 denárů.

Ve středověku se francouzské mincovnictví vyznačovalo rozmanitostí typů a nominálů. Od 13. století se razily zlaté mince - écus, franky a louis d'or, vedle stříbrných grošů a tournois. Název "frank" poprvé použil Jan II. Dobrý v roce 1360 pro zlatou minci raženou k oslavě osvobození z anglického zajetí. Filip IV. Sličný proslul znehodnocováním mince, což mu vyneslo přezdívku "penězokaz". Postupně se královská moc centralizovala a omezovala práva regionálních mincoven.

Velká francouzská revoluce přinesla zásadní reformu mincovnictví. V roce 1795 byl zaveden frank jako základní měnová jednotka rozdělená na 100 centimů, čímž vznikl první moderní desetinný měnový systém. Revoluční a napoleonské mince nesly republikánské symboly - Marianne, fašces, galského kohouta. Napoleon zavedl bimetalický standard se zlatými napoleony (20 franků) a stříbrnými 5franky, které se staly vzorem pro mnoho evropských měn.

V 19. století byla Francie iniciátorem Latinské měnové unie (1865), která sjednotila měnové systémy Francie, Belgie, Itálie, Švýcarska a později dalších zemí. Zlaté a stříbrné mince členských států měly stejnou váhu a ryzost, což usnadňovalo mezinárodní obchod. Třetí republika razila ikonické mince s Rozsévačkou podle návrhu Oscara Rotyho, které se staly symbolem francouzské numismatiky.

Dvacáté století přineslo postupný přechod od drahých kovů k obecným. Po první světové válce skončil zlatý standard, stříbrné mince byly nahrazeny niklovými a později hliníkovými. Druhá světová válka znamenala nouzové ražby vichystického režimu a Svobodné Francie. Po válce probíhaly denominace kvůli inflaci - v roce 1960 zavedl de Gaulle "nový frank" v hodnotě 100 starých franků.

Od 1. ledna 2002 nahradilo francouzský frank euro. Francouzské euromince navrhli různí umělci - strom v hexagonu od Joaquina Jiméneze, Rozsévačku od Laurenta Joria a Marianne od Fabia Lucchiho. Francie patří mezi největší emitenty pamětních dvoueurových mincí a pokračuje v tradici kvalitních numismatických ražeb prostřednictvím Monnaie de Paris, jedné z nejstarších kontinuálně fungujících institucí světa, založené roku 864.

Republikánská symbolika a národní motivy

Marianne, alegorie Francouzské republiky, je nejdůležitějším symbolem francouzského mincovnictví od revoluce. Zobrazována s frygickou čapkou svobody nebo vavřínovým věncem, představuje republikánské hodnoty - svobodu, rovnost, bratrství. Různí umělci vytvořili své verze Marianne, nejslavnější je Rozsévačka Oscara Rotyho z roku 1897, která se objevovala na mincích více než století.

Galský kohout, neoficiální národní symbol, se objevuje na mincích od středověku. Symbolizuje bdělost a bojovnost francouzského národa. Hexagon představující tvar Francie se stal moderním geometrickým symbolem používaným na euromincích. Motto "Liberté, Égalité, Fraternité" se objevuje na mnoha republikánských ražbách společně s fašces a rohem hojnosti.

Heraldické symboly zahrnují lilii Bourbonů, která dominovala královským mincím po staletí. Napoleon zavedl své symboly - orla, včely, monogram "N". Regionální motivy se objevují na pamětních mincích - bretonská hermína, alsaská čapí hnízda, provensálská levandule. Současné pamětní euromince představují francouzské kulturní dědictví - katedrálu Notre-Dame, Eiffelovu věž, zámky na Loiře nebo osobnosti jako Charlese de Gaulla.

Zajímavosti

• Francouzská královská mincovna Monnaie de Paris je nejstarší průmyslový podnik světa, funguje nepřetržitě od roku 864
• Ludvík IX. Svatý zavedl monopol královské mincovny a trestal padělání mincí uvařením zaživa
• Napoleonův 40frankový zlatý kus z roku 1812 je nejcennější francouzská mince, v aukci dosáhl přes milion eur
• Během německé okupace razila Svobodná Francie mince v Londýně a Philadelphii s galským kohoutem a lotrinským křížem
• Poslední stříbrná oběžná mince světa byla francouzská 10franková ražba z roku 1973
• Francie vyrazila v roce 2012 nejtěžší zlatou minci Evropy - kilogramové euro v hodnotě 5000 eur