Hieronymus von Colloredo

Hieronymus von Colloredo byl posledním knížecím arcibiskupem salcburským vládnoucím v letech 1772 až 1803, známý jako zaměstnavatel a protivník Wolfganga Amadea Mozarta, jehož rozsáhlé mincovní ražby představují závěr tisícileté tradice salcburského církevního knížectví. V numismatice představuje Hieronymus von Colloredo symbol konce duchovní suverenity, přičemž jeho tolary, dukáty a zejména poslední knížecí ražby z roku 1803 dokumentují ekonomickou prosperitu i dramatický zánik jednoho z nejmocnějších církevních států Svaté říše římské.

Historie

Hieronymus Josef František de Paula hrabě Colloredo-Mannsfeld se narodil 31. května 1732 ve Vídni do významné šlechtické rodiny s kořeny v italském Friuli. Jako druhý syn byl předurčen pro církevní kariéru - studoval teologii v Římě, kde získal doktorát a navázal kontakty s reformními kruhy ovlivněnými osvícenstvím. Jeho strýc, kardinál Leander Colloredo, mu zajistil rychlý postup v hierarchii. V roce 1761 se stal biskupem v Gurku, kde prokázal administrativní schopnosti a reformní zápas, což mu v roce 1772 ve věku čtyřiceti let vyneslo zvolení salcburským arcibiskupem.

Colloredova vláda v Salcburku byla poznamenána osvícenskými reformami a konfliktním vztahem s Mozartem. Jako typický osvícenský prelát omezoval barokní pompéznost, rušil procesí a poutě, zkracoval bohoslužby a redukoval církevní hudbu. Hieronymus von Colloredo modernizoval salcburské školství založením učitelského semináře, reformoval soudnictví a podporoval manufakturní výrobu. Jeho vztah s Mozartem byl napjatý - arcibiskup považoval skladatele za neposlušného služebníka, což vyvrcholilo Mozartovým dramatickým odchodem v roce 1781 po slavném "kopanci" od hofmistra hraběte Arco.

Ekonomická politika Colloreda byla úspěšná - Salcburk prosperoval díky obchodu se solí a tranzitu mezi Bavorskem a Rakouskem. Arcibiskup razil kvalitní mince v salcburské mincovně, která patřila k technicky nejvyspělejším v říši. Jeho tolary s portrétem v arcibiskupské mitře a heraldickou kompozicí rodového erbu Colloredo s salcburským lvem patřily mezi nejkvalitnější ražby své doby. Dukáty s vyobrazením svatého Ruperta a Virgila byly vyhledávané pro vysoký obsah zlata z místních dolů.

Napoleonské války ukončily Colloredovu vládu i existenci salcburského arcibiskupství jako samostatného státu. V roce 1800 musel arcibiskup uprchnout před francouzskou armádou do Vídně. Sekularizace církevních států rozhodnutá v Lunévillském míru 1801 znamenala konec salcburské suverenity. Říšská deputace 1803 oficiálně zrušila salcburské knížecí arcibiskupství, území připadlo Ferdinandu III. Toskánskému jako náhrada za ztrátu Toskánska. Colloredo formálně rezignoval na světskou vládu, ponechal si pouze duchovní jurisdikci. Zemřel 20. května 1812 ve Vídni jako poslední suverénní vládce tisíciletého salcburského církevního státu.

Mincovnictví a měnová politika

Colloredovo mincovnictví pokračovalo v tradici kvalitních salcburských ražeb. Základními nominály byly stříbrný tolar (28,06 g), půltolar, dvacetikrejcar a krejcar, ve zlatě dukát (3,49 g) a jeho násobky. Portréty na mincích vytvořil dvorní medailér Johann Nepomuk Wirt zobrazují arcibiskupa v profilu s mitrou nebo baretem, později v pokročilém věku s výraznými rysy.

Technologicky salcburská mincovna používala moderní šroubové lisy a válcovací stroje. Kvalita ražby byla výjimečná - ostré detaily, vysoký reliéf a precizní vroubkování. Ryzost odpovídala konvenční měně - 833/1000 pro stříbro, 986/1000 pro zlato. Produkce dosahovala 300 000 tolarů ročně, významný příjem arcibiskupské pokladny. Poslední ražby z roku 1803 s nápisem "SEDE VACANTE" jsou vzácnými numismatickými památkami.

Zajímavosti

• Mozart složil několik děl k oslavě Colloreda, přestože arcibiskupa nenáviděl - KV 66 a 329 byly pure objednávkou
• Colloredo razil speciální "mozartovské dukáty" k premiérám oper, které dnes patří mezi nejcennější salcburské mince
• Arcibiskup vlastnil soukromou sbírku 50 000 antických mincí, kterou musel prodat pro financování války s Francií
• Některé Colloredovy tolary z roku 1796 byly raženy ze stříbra z roztavených barokních oltářů
• Napoleon osobně obdivoval kvalitu salcburských mincí a nařídil zachovat mincovní lisy pro francouzské použití
• Poslední Colloredův tolar se tradičně nosí salcburskými arcibiskupy jako pektorál při slavnostních příležitostech