Isabela Klára Evženie
Isabela Klára Evženie byla španělská infantka, dcera krále Filipa II., a od roku 1598 spolu s manželem Albrechtem VII. Habsburským panovnice Španělského Nizozemí. Po jeho smrti spravovala zemi až do roku 1633 jako místodržitelka španělského krále. Na společných mincích se jmenuje ELISABET.
| Narození | 12. srpna 1566, palác Valsaín u Segovie |
|---|---|
| Úmrtí | 1. prosince 1633, Brusel |
| Rodiče | Filip II. Španělský a Alžběta z Valois |
| Manžel | Albrecht VII. Habsburský |
| Vláda | Španělské Nizozemí 1598–1621, společně s manželem |
| Místodržitelka | 1621–1633, za španělského krále |
| Nástupce ve správě země | Ferdinand Španělský, kardinál-infant |
| Opis na mincích | ALBERTVS ET ELISABET DEI GRATIA |
Historie
Isabela se narodila roku 1566 jako dcera španělského krále Filipa II. a jeho třetí manželky Alžběty z Valois. Dne 6. května 1598 jí otec postoupil nizozemské provincie s podmínkou sňatku s jejím bratrancem, arcivévodou Albrechtem. Sňatek v zastoupení se konal v listopadu 1598 ve Ferraře, osobně se manželé sezdali v dubnu 1599 ve Valencii.
Manželé vládli společně jako „arcivévodové“ a jejich dvůr v Bruselu patřil k uměleckým centrům Evropy; od roku 1609 pro ně pracoval jako dvorní malíř Petr Paul Rubens. Válka s nizozemskou republikou se zastavila roku 1609 dvanáctiletým příměřím, které zemi přineslo oživení.
Albrecht zemřel roku 1621 a manželství zůstalo bezdětné. Svrchovanost se proto vrátila španělské koruně a Isabela spravovala zemi dál jako místodržitelka. Vstoupila do třetího řádu svatého Františka. Za jejího místodržitelství dobyl roku 1625 vojevůdce Ambrosio Spinola Bredu. Zemřela 1. prosince 1633 v Bruselu a stejně jako manžel byla pohřbena v katedrále svatého Michala a svaté Guduly. Správu země po ní převzal kardinál-infant Ferdinand.
Isabela na mincích
Ražby z let 1598–1621 vydávali Albrecht a Isabela společně. Opis ALBERTVS ET ELISABET DEI GRATIA uvádí obě jména a Isabela v něm vystupuje v podobě ELISABET. Mince se razily v Antverpách, Bruselu, ’s-Hertogenboschi, Bruggách a Tournai.
Nejznámější společnou ražbou je stříbrný patagon z roku 1612 s korunovaným burgundským křížem a řádem Zlatého rouna, který se rozšířil zejména v obchodu na Baltu. Od roku 1618 se razil také těžký stříbrný dukaton, ze zlata například dvojdukáty.