Albrecht VII. Habsburský
Albrecht VII. Habsburský byl rakouský arcivévoda a od roku 1598 spolu s manželkou Isabelou Klárou Evženií panovník Španělského Nizozemí. Za jejich společné vlády, kterou ukončila jeho smrt roku 1621, vznikl patagon – stříbrná mince s burgundským křížem, oblíbená v obchodu na Baltu.
| Narození | 13. listopadu 1559, Vídeňské Nové Město |
|---|---|
| Úmrtí | 13. července 1621, Brusel |
| Rodiče | Maxmilián II. Habsburský a Marie Španělská |
| Manželka | Isabela Klára Evženie |
| Vláda | Španělské Nizozemí 1598–1621, společně s manželkou |
| Další úřady | kardinál, toledský arcibiskup, místokrál Portugalska |
| Opis na mincích | ALBERTVS ET ELISABET DEI GRATIA |
| Mince | patagon, dukaton, dvojdukát |
| Mincovny | Antverpy, Brusel, ’s-Hertogenbosch, Bruggy, Tournai |
Historie
Albrecht byl synem císaře Maxmiliána II. a bratrem pozdějšího císaře Rudolfa II. Vyrůstal na dvoře svého strýce, španělského krále Filipa II., a byl určen pro církevní dráhu. Roku 1577 se stal kardinálem, v letech 1583–1593 spravoval jako místokrál Portugalsko a roku 1595 získal toledské arcibiskupství.
V únoru 1596 vstoupil do Bruselu jako generální místodržitel Nizozemí. Filip II. pak 6. května 1598 postoupil nizozemské provincie své dceři Isabele s podmínkou, že se provdá za Albrechta. Arcivévoda se vzdal kardinálského klobouku, sňatek v zastoupení se konal v listopadu 1598 ve Ferraře a osobně se manželé sezdali v dubnu 1599 ve Valencii. Od té doby vládli jako „arcivévodové“.
Válka se vzbouřenými severními provinciemi pokračovala. Dne 2. července 1600 Albrecht prohrál bitvu u Nieuwpoortu s Mořicem Oranžským. Obléhání Ostende trvalo od roku 1601 a město kapitulovalo až 22. září 1604 před vojskem vedeným Ambrosiem Spinolou. Roku 1609 uzavřely obě strany v Antverpách dvanáctileté příměří, které zemi přineslo hospodářské oživení.
Albrecht zemřel 13. července 1621 v Bruselu a byl pohřben v katedrále svatého Michala a svaté Guduly. Manželství zůstalo bezdětné, a proto se svrchovanost nad zemí vrátila španělské koruně.
Mince arcivévodů
Albrecht a Isabela razili mince společně. Opis ALBERTVS ET ELISABET DEI GRATIA uvádí obě jména; Isabela na mincích vystupuje jako ELISABET. Razily se v mincovnách v Brabantsku (Antverpy, Brusel, ’s-Hertogenbosch), ve Flandrech (Bruggy) a v Tournai.
Nejznámější ražbou je patagon, zavedený roku 1612 a v německých zemích nazývaný albertustolar. Nese korunovaný burgundský kříž s ocílkou a řádem Zlatého rouna mezi dvěma korunovanými monogramy, na druhé straně korunovaný znak v řetězu Zlatého rouna. Vážil kolem 28 gramů a platil 48 stuiverů; razily se i poloviny a čtvrtiny.
Patagon obsahoval méně stříbra než říšský tolar, a proto vytlačoval plnohodnotné mince z oběhu. Velkou oblibu získal v obchodu na Baltu a napodobovaly ho nizozemské provincie, Dánsko, Lutych, Prusko či Kuronsko. Od roku 1618 se razil také stříbrný dukaton o hmotnosti 32,48 gramu, ze zlata například dvojdukáty.