Patagon
Patagon je velká stříbrná obchodní mince Španělského Nizozemí, zavedená roku 1612 za arcivévody Albrechta VII. Habsburského a Isabely Kláry Evženie. Měl hodnotu 48 stuiverů, vážil 28,10 gramu při ryzosti 875/1000 a nesl burgundský kříž. Naposledy se razil roku 1711 v antverpské mincovně.
| Zavedení | 1612, Španělské Nizozemí |
|---|---|
| Panovníci při zavedení | Albrecht VII. Habsburský a Isabela Klára Evženie |
| Hodnota | 48 stuiverů |
| Hmotnost | 28,10 g |
| Ryzost | 875/1000 stříbra |
| Díly | 1/2, 1/4, 1/8 a od roku 1616 1/16 patagonu; také dvojitý patagon |
| Poslední ražba | 1711, Antverpy |
| Další názvy | Albertustaler, Kreuztaler, patacón |
Historie
Na počátku 17. století proudilo do Evropy velké množství stříbra z dolů v Potosí. Arcivévoda Albrecht VII. Habsburský a jeho manželka Isabela Klára Evženie, kteří spravovali Španělské Nizozemí, zavedli roku 1612 novou řadu zlatých a stříbrných mincí. Největší stříbrná mince s hodnotou 48 stuiverů dostala brzy jméno patagon; španělští vojáci jí říkali patacón. Německy se podle arcivévody nazývá Albertustaler, podle kříže také Kreuztaler.
Patagony razily především mincovny v Antverpách a Bruselu, ražby jsou známé i z Tournai. Ražba pokračovala po celou dobu španělské vlády a poslední patagon vznikl roku 1711 v Antverpách za habsburského pretendenta španělského trůnu Karla III., pozdějšího císaře Karla VI. Typ převzalo i Lutyšské knížecí biskupství v letech 1662 až 1686.
Patagon obsahoval o něco méně stříbra, než předepisovala říšská mincovní stopa pro tolar, přesto se v pobaltském obchodě přijímal za plnou hodnotu tolaru. Stal se hlavní obchodní mincí Baltu 17. století a vytlačoval z oběhu plnohodnotné říšské tolary. Dolnosaské stavy proto 16. července 1695 rozhodly razit podle stejné, lehčí stopy. V Rusku se patagony opatřené kontramarkou staly součástí oběživa jako jefimok, v Kuronsku a Livonsku se v nich účtovalo až do roku 1810.
Burgundský kříž
Hlavním motivem patagonu je velký burgundský kříž z osekaných větví, překřížených do tvaru písmene X. Nad křížem je koruna, v jeho středu křesadlo a beránek řádu Zlatého rouna. Druhá strana nese korunovaný burgundský znak obtočený řetězem Zlatého rouna. Opis prvních ražeb jmenuje oba vládce jako arcivévody rakouské a vévody burgundské a brabantské.
Burgundský kříž nesou i pozdější tolary podle vzoru patagonu, ražené pro obchod s Pobaltím a východní Evropou, mimo jiné pruské ražby Fridricha II. Velikého z let 1767 a 1768.