Jagellonci

Jagellonci byli významná evropská panovnická dynastie litevsko-polského původu, která v období pozdního středověku a raného novověku (14.-16. století) vládla v Polsku, Litvě, Českém království a Uhrách, přičemž jejich mincovnictví od krakovských grošů přes pražské groše až po uherské dukáty dokumentuje ekonomický vzestup i úpadek střední Evropy. Pod jagellonskou vládou vznikl největší evropský státní útvar své doby a jednotný polsko-litevský měnový systém, zatímco v českých zemích jejich éra paradoxně znamenala degradaci mince a hospodářský úpadek.

Historie

Dynastie vznikla roku 1386, kdy litevský velkokníže Jogaila (1362-1434) přijal křesťanství, oženil se s polskou královnou Hedvikou z Anjou a stal se polským králem jako Vladislav II. Jagello. Sjednocení Polska a Litvy vytvořilo největší evropský stát s územím od Baltu po Černé moře. Jagello zavedl jednotný mincovní systém založený na krakovském groši podle vzoru pražského.

Vítězství nad Řádem německých rytířů u Grunwaldu (1410) přineslo obrovskou kořist včetně řádové pokladnice s 50 000 zlatými. Jagello razil pamětní dukáty s motivem bitvy – první propagandistické mince střední Evropy. Za Kazimíra IV. (1447-1492) dosáhlo Polsko-Litva největšího rozmachu. Královská mincovna v Krakově produkovala 3 miliony grošů ročně.

České země získali Jagellonci roku 1471 zvolením Vladislava II. Jagellonského (1456-1516) českým králem. Jeho vláda znamenala paradoxně úpadek českého mincovnictví. Kvalita pražského groše klesla z 2,8 g na 2,1 g stříbra, obsah ryzího kovu z 80% na 50%. Vznikl chaos – v oběhu bylo 17 různých typů groše různé kvality. Svatováclavská smlouva (1517) pokus o reformu selhala.

Ludvík Jagellonský (1516-1526) zdědil české a uherské koruny jako desetiletý. Jeho krátká vláda viděla kolaps mincovnictví – „špatné groše" obsahovaly jen 30% stříbra. Kutnohorská mincovna snížila produkci o 90%. Inflace dosáhla 300%. Smrt Ludvíka v bitvě u Moháče (1526) ukončila jagellonskou vládu v Čechách a Uhrách.

V Polsku vládli Jagellonci až do 1572. Zikmund I. Starý (1506-1548) reformoval mincovnictví zavedením trojáku (3 groše) podle pruského vzoru. Zikmund II. August (1548-1572) provedl měnovou unii Polska a Litvy. Jeho tolar korunní (1564) se stal první jednotnou mincí Rzeczpospolité. Smrtí bezdětného Zikmunda dynastie vymřela po meči.

Mincovní systémy Jagellonců

Polsko-litevský systém založený na groši: Krakovský groš (2,8 g stříbra) = 18 denárů. Půlgroš, trojgroš (od 1528). Litevský groš lehčí (2,4 g) pro východní obchod. Zlaté: dukát (3,5 g) podle uherského vzoru, portugał (10 dukátů) pro velkoobchod. Mincovny: Krakov (hlavní), Vilnius, Toruň, Gdaňsk. Roční produkce za Zikmunda I.: 5 milionů grošů.

České mincovnictví za Jagellonců degradovalo. Pražský groš klesl z 2,8 g (1471) na 2,0 g (1526) při snížení ryzosti z 750/1000 na 420/1000. Bílé peníze (1/7 groše) zcela znehodnoceny. Uherský zlatý používán jako stabilní měna. Vznikly regionální varianty: míšeňský groš (kvalitní), šlikovský groš (podhodnocený). Kutnohorská produkce klesla z 1 milionu (1470) na 100 000 grošů (1525).

Uherské mincovnictví pod Vladislavem II. a Ludvíkem zachovalo kvalitu. Zlatý forint (3,56 g zlata 986/1000) zůstal stabilní. Denár stříbrný degradoval. Kremnica hlavní mincovna produkovala 200 000 forintů ročně. Grossus (groš) zaveden 1521 podle českého vzoru, ale vyšší kvality. Banské města (Kremnica, Banská Štiavnica) razily vlastní guldinery.

Ikonografie jagellonských mincí: Polské – orel bez koruny (litevská Pogoň na rubu), S (Sigismundus). České – český lev, W (Wladislaus) nebo L (Ludovicus). Uherské – čtvrcený štít Uhersko-Čechy, Madona s dítětem. První portréty panovníků na tolarech Zikmunda Augusta (1564). Renesanční motivy od italských rytců.

Zajímavosti

• Vladislav II. Jagellonský získal přezdívku „král Dobře" (Král Bene) pro své souhlasy s vším – včetně znehodnocování mince
• Největší poklad jagellonských mincí – 120 000 grošů – nalezen 1985 ve Slezsku po švédském rabování 1655
• Ludvíkův desetidukát (1526) ražený týden před Mohačem patří k nejvzácnějším uherským mincím – 3 známé kusy
• Zikmund I. jako první v Evropě razil datované portréty na mincích každý rok (1530-1548)
• Poslední jagellonský tolar Zikmunda Augusta (1572) nesl nápis „Ultima" – král tušil konec dynastie
• České „plechové groše" Ludvíka Jagellonského byly tak tenké, že jimi bylo možné stříhat papír