Johann Jakob Khuen von Belasi
Johann Jakob Khuen von Belasi byl v letech 1560–1586 kníže-arcibiskup salcburský z jihotyrolského rodu Khuenů. Mincovnictví patřilo k jeho největším zájmům: od roku 1561 provozoval salcburskou mincovnu na vlastní účet a razil vícetolary a násobné dukáty se svatým Rupertem a Virgilem.
| Původ | jihotyrolský rod Khuen von Belasi |
|---|---|
| Salcburský arcibiskup | zvolen 28. listopadu 1560 |
| Úmrtí | květen 1586 |
| Předchůdce | Michael z Kuenburgu |
| Nástupce | Jiří z Kuenburgu |
| Heslo | IN DEO CONFIDENS NON DESOLABITUR |
| Mincovna | Salcburk |
| Mince | tolary, vícetolary, dukáty a jejich násobky, guldinery |
Historie
Johann Jakob pocházel z jihotyrolského rodu Khuen von Belasi, který roku 1573 získal titul říšských svobodných pánů. Studoval ve Freiburgu im Breisgau, roku 1530 se stal kanovníkem v Brixenu a roku 1555 členem salcburské kapituly.
Dne 28. listopadu 1560, jedenáct dní po smrti arcibiskupa Michaela z Kuenburgu, byl zvolen salcburským arcibiskupem. Prosazoval protireformaci a potlačil selské nepokoje v Pongau. Dal přestavět hrad Hohenwerfen a v letech 1571–1582 sídlil kvůli moru v Mühldorfu. Roku 1579 ho postihla mrtvice; koadjutorem s právem nástupnictví se stal Jiří z Kuenburgu, kterému roku 1582 předal vládu. Zemřel v květnu 1586.
Khuenovy mince
Khuen dal přestavět salcburskou mincovnu a od roku 1561 ji přestal pronajímat; mincovna od té doby pracovala na vlastní účet arcibiskupství. Za jeho vlády vznikly vícetolary a klipy, tedy čtverhranné mince, a roku 1569 i říšský guldiner.
Čtyřdukát z roku 1565 nese na líci čtvrcený znak pod kardinálským kloboukem s křížem a berlou a opis IOAN IAC D G ARCHIEPS SALZ APO SE LEG; na rubu sedí proti sobě svatý Rupert a svatý Virgil a pod nimi je model katedrály. Stejný typ existuje i jako násobek šesti, deseti, dvanácti a dvaceti dukátů. Běžný tolar zobrazuje dva znaky pod mitrou a sedícího svatého Ruperta se soudkem soli.