Guldiner

Guldiner je velká stříbrná mince, kterou od roku 1486 razila mincovna v tyrolském Hallu ze stříbra dolů u Schwazu pro rakouského arcivévodu Zikmunda Habsburského. Měl hodnotu zlatého guldenu, tedy 60 krejcarů, a vážil přes 31 gramů. Odborná literatura ho řadí k přímým předchůdcům tolaru.
| Vydavatel | Zikmund Habsburský (1427–1496), tyrolský hrabě a rakouský arcivévoda |
|---|---|
| Mincovna | Hall v Tyrolsku |
| První ražby | půlguldiner s letopočtem 1484, jeho razidly i první těžké kusy za 60 krejcarů; guldiner vlastního typu s letopočtem 1486 |
| Hodnota | 60 krejcarů, stejně jako zlatý rýnský gulden |
| Ryzost | patnáctilotové stříbro (937,5/1000) |
| Hmotnost kusů v berlínském Münzkabinettu | 31,54 g a 31,68 g |
| Původ stříbra | doly u Schwazu v Tyrolsku |
Historie
Arcivévoda Zikmund přenesl tyrolskou mincovnu z Meranu do Hallu, kde začala pracovat v prosinci 1477. Tyrolsko nemělo vlastní zlato, zato stříbrné doly u Schwazu tehdy patřily k nejvýnosnějším v Evropě. Zikmund proto chtěl ze stříbra razit minci, která by hodnotou nahradila rýnský zlatý – zlatou minci, jíž se v Německu platilo ve velkém obchodě.
Hallský mincmistr Bernhard Behem starší zavedl nejprve menší mince z patnáctilotového stříbra, šestikrejcar a dvanáctikrejcar zvaný pfundner. S letopočtem 1484 následoval půlguldiner za 30 krejcarů a s letopočtem 1486 plný guldiner za 60 krejcarů. Jméno vyjadřovalo, že stříbrná mince má stejnou hodnotu jako zlatý gulden. V Tyrolsku se jí říkalo guldiner, v ostatních německých zemích guldengroschen. Latinsky se nazývala uncialis, protože vážila jednu unci tyrolské hřivny.
Tyrolský vzor napodobily jihoněmecké a švýcarské mincovny, jejich vzácné kusy ale sloužily spíš k reprezentaci než k placení. Do běžného oběhu se velká stříbrná mince prosadila až se saskými guldengroschen razenými od roku 1500 a s jáchymovským tolarem hrabat Šliků, od něhož dostala obecné jméno tolar. Říšský mincovní řád z roku 1524 ji uznal za minci celé říše. Německý název guldiner se později přenesl na stříbrné mince za 60 krejcarů, kterým čeština říká zlatník.
Jak guldiner vypadá
Líc guldineru z roku 1486 ukazuje arcivévodu stojícího zpředu ve zbroji a plášti, vlevo od něj rakouský štít, vpravo přilbu, a opis SIGISMVNDVS ARCHIDVX AVSTRIE. Na rubu cválá arcivévoda jako turnajový rytíř s praporcem doprava, pod koněm je letopočet 1486 a v okrajovém kruhu šestnáct znakových štítů jeho zemí. Kusy v berlínské sbírce měří 41 a 42 mm.
Starší půlguldiner s letopočtem 1484 má na líci poprsí arcivévody s arcivévodským kloboukem a žezlem přes rameno, na rubu stejně cválajícího jezdce s letopočtem. Jeho razidly vznikly i těžké kusy o hmotnosti celého guldineru.
