Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1. srpna 1713 Brunšvik – 26. března 1780 Brunšvik) byl vévoda brunšvicko-lüneburský a v letech 1735–1780 kníže brunšvicko-wolfenbüttelský z bevernské větve Welfů. Osvícenský vládce založil Collegium Carolinum a porcelánku ve Fürstenbergu; po něm se jmenuje zlatý karldor.
| Život | 1. srpna 1713 Brunšvik – 26. března 1780 Brunšvik |
|---|---|
| Vláda | 1735–1780 v Brunšvicko-Wolfenbüttelsku; od roku 1773 vládu fakticky vedl syn |
| Dynastie | Welfové, bevernská větev |
| Manželka | Filipína Šarlota Pruská, dcera krále Fridricha Viléma I., sňatek 1733 |
| Vzdělávání | Založení Collegia Carolina roku 1745 |
| Nástupce | Syn Karel Vilém Ferdinand |
| Mincovny | Brunšvik a Zellerfeld |
| Příklady mincí | Zlatý karldor (pistole za 5 tolarů) 1742 z Brunšviku; výtěžní tolar z dolu Weißer Schwan 1745 ze Zellerfeldu |
Historie
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský se narodil 1. srpna 1713 v Brunšviku jako syn vévody Ferdinanda Albrechta II. z bevernské větve Welfů a Antoinetty Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Roku 1733 se oženil s Filipínou Šarlotou Pruskou, dcerou krále Fridricha Viléma I. a sestrou Fridricha II. Velikého; měli spolu třináct dětí. Po otcově smrti nastoupil roku 1735 na vládu v knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttelsko. Téhož roku se stal císařským generálmajorem, později se však od Vídně odvrátil a přiklonil se k Prusku.
Podle zásad osvícenství a merkantilismu a s pomocí ministra Heinricha Bernharda Schradera von Schliestedt zakládal instituce, které měly zemi hospodářsky posílit. Roku 1745 vzniklo Collegium Carolinum, předchůdce dnešní Technické univerzity v Brunšviku, roku 1747 porcelánka ve Fürstenbergu. Zřídil také požární pojišťovnu, knížecí zastavárnu, železárny a sklárny a obnovil solivar v Schöningenu. Roku 1753 přesunul sídlo z Wolfenbüttelu do Brunšviku. Roku 1770 se knihovníkem wolfenbüttelské knihovny vévody Augusta stal Gotthold Ephraim Lessing.
Za sedmileté války (1756–1763) stálo Brunšvicko na straně Pruska a válka zemi přivedla na pokraj zhroucení. Přes reformy se Karlovi nepodařilo ozdravit státní finance a roku 1773 předal vládu synovi Karlu Vilému Ferdinandovi, pozdějšímu pruskému polnímu maršálovi. Zemřel 26. března 1780 v Brunšviku a byl pohřben v brunšvické katedrále.
Mince Karla I.
Karel I. razil v mincovnách v Brunšviku a v Zellerfeldu v Harzu. Po něm dostala jméno brunšvická zlatá pistole v hodnotě pěti tolarů, zvaná karldor (Carl d'or). Exemplář z roku 1742 nese na líci poprsí knížete v brnění s hermelínem a opis CAROLVS DEI GRATIA, na rubu korunovaný znak a označení hodnoty 5 THALER. Ze Zellerfeldu pochází mimo jiné výtěžní tolar z roku 1745 na důl Weißer Schwan (Bílá labuť) se znakem drženým divými muži a opisem CANDIDVS HAEC PROFERT MONTANVS PRAEMIA CYGNVS.
