Karel Veliký

Karel Veliký (742–814), latinsky Carolus Magnus, byl francký král a první středověký císař západní Evropy, který provedl zásadní mincovní reformu. Jeho zavedení nového stříbrného denáru roku 793 položilo základy evropského mincovního systému na několik následujících staletí.

Historie

Karel se narodil 2. dubna 742 jako syn franckého krále Pipina III. Krátkého a Berthrady z Laonu. Po otcově smrti roku 768 se stal spoluvládcem Francké říše společně s bratrem Karlomanem. Když Karloman roku 771 nečekaně zemřel, Karel převzal vládu nad celou říší a zahájil období nebývalé expanze. Během čtyřiceti šesti let vlády rozšířil franckou říši na území zahrnující dnešní Francii, Německo, severní Itálii, Nizozemsko, Belgii a část Španělska.

Nejdelší a nejkrvavější byly saské války trvající od roku 772 do 804. Karel postupně podrobil pohanské Sasy a násilně je christianizoval. Masové popravy ve Verdenu roku 782, kdy nechal setnout 4500 saských vůdců, patří k nejtemnějším momentům jeho vlády. Úspěšnější byla tažení proti Langobardům v severní Itálii, které ukončil roku 774 dobytím Pavie a přijetím titulu král Langobardů.

Vrcholem Karlovy moci byla císařská korunovace 25. prosince 800 v bazilice svatého Petra v Římě. Papež Lev III. ho korunoval na císaře Římanů, čímž obnovil západní císařství po více než třech stoletích. Tento akt položil ideové základy Svaté říše římské a utvrdil spojenectví mezi franckými panovníky a papežstvím na několik staletí.

Karel nebyl pouze válečníkem, ale také reformátorem a mecenášem vzdělanosti. Ačkoli sám uměl pouze číst a nikdy se nenaučil psát, podporoval karolínskou renesanci – obrodu vzdělanosti a umění. Na svůj dvůr v Cáchách pozval nejlepší učence své doby včetně Alkuina z Yorku. Založil školy při klášterech a katedrálách, nechal opisovat antické rukopisy a zavedl jednotné karolínské písmo používané dodnes.

V administrativě rozdělil říši na hrabství spravovaná hrabaty a na hranicích zřídil vojenské marky pod velením markrabat. Systém královských poslů (missi dominici) kontroloval místní správu a zajišťoval jednotnost rozsáhlé říše. Vydal desítky kapitulárií – zákonů upravujících všechny aspekty života od hospodářství po církevní záležitosti.

Karel Veliký zemřel 28. ledna 814 v Cáchách ve věku 71 let. Byl pohřben v cášské katedrále v antickém sarkofágu. Jeho syn Ludvík Pobožný zdědil obrovskou říši, která se však po jeho smrti roku 843 rozdělila mezi tři vnuky Karla Velikého Verdunskou smlouvou. Toto rozdělení položilo základy budoucí Francie a Německa.

Karolínská mincovní reforma

Roku 793 provedl Karel Veliký převratnou mincovní reformu, která sjednotila chaotický měnový systém raného středověku. Zavedl nový stříbrný denár o hmotnosti 1,7 gramu čistého stříbra jako jedinou oficiální minci své říše. Dvanáct denárů tvořilo solidus (pouze účetní jednotka) a dvacet solidů představovalo libru (librový funt stříbra).

Tento systém libra-solidus-denarius (značeno L-S-D nebo £-s-d) se stal základem evropských měnových systémů. V Anglii přetrval až do roku 1971, ve Francii do Velké francouzské revoluce. Karlův denár se razil ve více než třiceti mincovnách rozmístěných po celé říši – v Cáchách, Kolíně, Mohuči, Metách, Miláně a dalších městech.

Mince nesly jednoduchou ikonografii: na aversu kříž s nápisem CARLVS REX FR (Karel, král Franků), na reversu název mincovny. Po císařské korunovaci se nápis změnil na KAROLUS IMP AVG (Karel, císař Augustus). Přísná kontrola kvality zajišťovala stabilitu měny – padělatelé byli trestáni useknutím ruky nebo smrti upálením.

Zajímavosti

• Karel Veliký měřil podle kronikářů neobvyklých 192 centimetrů, což bylo na tehdejší dobu výjimečné
• Jeho stříbrný denár se stal vzorem pro anglický penny, německý pfennig a francouzský denier
• Jediná zlatá mince Karla Velikého známá jako solidus aureus z roku 812 je dnes nejcennější karolínskou mincí v hodnotě přes 10 milionů korun
• Karel vlastnil legendární meč Joyeuse, který se dodnes používá při korunovacích francouzských králů
• Byl svatořečen roku 1165 vzdoropapežem Paschalem III., ale katolická církev tuto kanonizaci neuznává