Karel Veliký
Karel Veliký (742–814), také známý jako Carolus Magnus nebo Charlemagne, byl franský král (768–814) a první středověký římský císař (800–814) od pádu západořímské říše. Z numismatického hlediska patří k nejvýznamnějším postavám středověku, neboť zavedl standardizovaný stříbrný denár a reformoval měrový systém založený na libře. Jeho měnová reforma, známá jako karolinská reforma, sjednotila rozmanité mincovní systémy v západní Evropě a položila základy měnového uspořádání, které v různých podobách přetrvalo až do moderní doby.
Historie
Karel Veliký se narodil pravděpodobně 2. dubna 742 jako nejstarší syn franského majordoma a pozdějšího krále Pipina III. Krátkého a Bertrady z Laonu. Po smrti svého otce v roce 768 se stal společně se svým bratrem Karlomanem spoluvládcem franské říše. Po Karlomanově smrti v roce 771 sjednotil celou říši pod svou vládou a zahájil sérii vojenských tažení, která dramaticky rozšířila jeho území. Dobyl Langobardské království v severní Itálii, porazil Sasy v severním Německu, vedl kampaně proti Avarům na východě a Maurům na jihozápadě. Na vrcholu své moci vládl území zahrnujícímu větší část současné západní a střední Evropy. Velký význam měla jeho korunovace císařem, kterou provedl papež Lev III. 25. prosince 800 v Římě. Tímto aktem došlo k obnovení západního císařství a položení základů Svaté říše římské. Karel nebyl jen vojenským vůdcem, ale i významným organizátorem a reformátorem. Vydával zákony (kapitularia), podporoval vzdělání (karolinská renesance), reformoval církev a zajistil efektivní správu svého rozsáhlého území. Zemřel 28. ledna 814 v Cáchách, kde byl také pohřben.
V době, kdy Karel Veliký nastoupil na trůn, byl měnový systém v Evropě velmi chaotický. Merovejští králové, kteří vládli Frankům před Karlovci, ražili zlaté mince napodobující pozdně římské a byzantské vzory, ale jejich kvalita a hmotnost postupně klesala. Paralelně obíhaly stříbrné mince různých hmotností a ryzostí, stejně jako mince z jiných regionů. Situace byla komplikována tím, že právo razit mince získávalo stále více lokálních autorit, což vedlo k roztříštěnosti standardů. Karel Veliký se rozhodl tuto situaci radikálně řešit a kolem roku 793/794 provedl komplexní měnovou reformu. Jejím základem byl nový stříbrný denár (denarius) o hmotnosti přibližně 1,7 gramu a vysoké ryzosti stříbra (přes 90%). Tento denár měl nahradit různorodé mince a stát se jedinou standardní měnovou jednotkou v celé říši. Reforma také stanovila, že z jedné karolinské libry stříbra (přibližně 408 gramů) se mělo razit 240 denárů, což vytvořilo základ pro účetní systém, kde 1 libra (libra, livre) = 20 solidů (solidi, sous) = 240 denárů. Tento systém se stal vzorem pro mnoho evropských měn a v Británii přetrval až do roku 1971.
Nový denár se vyznačoval specifickým designem, který odrážel Karlovy imperiální ambice a křesťanskou identitu. Na aversu (líci) byl obvykle zobrazen stylizovaný portrét Karla s latinským opisem CAROLVS REX FR (Karel, král Franků) nebo po roce 800 KAROLVS IMP AVG (Karel, císař, vznešený). Na některých mincích byl místo portrétu pouze monogram jeho jména. Na reversu (rubu) se nejčastěji objevoval kříž, křesťanský chrám (symbolicky znázorněný jako kolonáda nebo trojúhelníkový štít) nebo nápis označující místo ražby a slovo moneta (mince). Karel nařídil, aby všechny jeho mince nesly jméno mincovny, což usnadňovalo kontrolu kvality a potírání padělků. Mince byly raženy v mnoha místech říše, včetně významných center jako Cáchy (Aachen), Kolín nad Rýnem (Köln), Mohuč (Mainz), Milán (Mediolanum) a Trevír (Trier). Karlovy mince měly minimalistický, ale výrazný styl, který odrážel jeho snahu o jednoduchost a jasnost. Tato estetika se výrazně lišila od bohatě zdobených pozdně antických a byzantských mincí a stanovila nový vzor pro středověké evropské mincovnictví.
Význam pro investory a sběratele
Mince Karla Velikého patří mezi nejvýznamnější a nejvyhledávanější ražby raného středověku. Pro sběratele představují klíčové exempláře dokumentující přerod antického světa ve středověkou Evropu. Obzvláště ceněné jsou denáry z období po jeho císařské korunovaci v roce 800, které nesou titul IMP AVG. Pro investory mohou tyto mince představovat výjimečnou příležitost – vzhledem k jejich historické důležitosti, vzácnosti a vysoké sběratelské poptávce jejich hodnota dlouhodobě výrazně převyšuje cenu obsaženého stříbra. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince z méně běžných mincoven, exempláře s jasně čitelným portrétem nebo monogramem a ražby spojené s významnými událostmi Karlovy vlády, jako byla korunovace či vojenská tažení. Vzhledem k omezenému počtu dochovaných exemplářů a jejich významu pro evropskou historii lze očekávat, že mince Karla Velikého si zachovají svou výjimečnou hodnotu i v budoucnosti.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Karla Velikého:
- Denár s portrétem – stříbrná mince s vyobrazením panovníka a křížem či chrámem na rubu
- Monogramový denár – mince s Karlovým stylizovaným monogramem místo portrétu
- Císařský denár – mince ražená po roce 800 s titulem IMP AVG
- Chrámový denár – mince s vyobrazením stylizovaného křesťanského chrámu na reversu
- Italské denáry – ražby z mincoven v severní Itálii, které často kombinovaly karolinské a langobardské tradice
Zajímavosti
- Karlova měnová reforma byla tak úspěšná, že jeho denáry a jejich imitace zůstaly standardem v západní Evropě po celá staletí – ve Francii se mince odvozené od jeho systému razily až do Francouzské revoluce a v Británii podobný systém přetrval dokonce až do roku 1971.
- Výraz "libra šterlinků" (pound sterling), který dodnes označuje britskou měnu, je odvozen právě od Karlova systému, kde libra znamenala hmotnost stříbra odpovídající 240 denárům (později pennies).
- Archeologové nacházejí Karlovy denáry daleko za hranicemi jeho říše, od Skandinávie až po severní Afriku, což dokumentuje širokocí akceptaci jeho měny i mimo území pod jeho přímou kontrolou.
- Na rozdíl od pozdějších vladařů Karel Veliký téměř nikdy nedevalvoval svou měnu, považoval totiž stabilní a kvalitní mincovní systém za klíčový prvek dobré vlády a křesťanské spravedlnosti, což přispělo k enormní důvěře v jeho mince.