Konstantinopol

Konstantinopol (dnešní Istanbul) byla hlavním městem Byzantské a později Osmanské říše, kde fungovala jedna z nejvýznamnějších mincoven světové historie. Konstantinopolská mincovna razila legendární byzantské solidy, nomismata a později osmanské altyny a sultani, které po více než tisíc let představovaly stabilní mezinárodní měnu.

Historie

Konstantinopolská mincovna byla založena Konstantinem Velikým v roce 330 při vzniku nového hlavního města římské říše. První ražby byly zlaté solidy o váze 4,5 gramu, které se staly na příštích 700 let nejstabilnější měnou světa. Na aversu zobrazovaly císařův portrét, na reversu Viktorii nebo Krista Pantokratora. Tyto mince byly tak důvěryhodné, že je přijímali obchodníci od Británie po Čínu.

Za vlády Justiniána I. (527-565) dosáhla mincovna vrcholu produkce. Razily se zlaté solidy, stříbrné miliarensia a měděné folles v obrovských množstvích pro potřeby rozsáhlé říše. Byzantské mince této éry se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou – portréty byly tak detailní, že umožňují identifikaci jednotlivých císařů. Charakteristické bylo zobrazení císaře s globusem cruciger (křížovou říšskou koulí).

V 7. století zavedl císař Herakleios revoluční změnu – na mincích se začala objevovat řečtina místo latiny. Vznikl nový nominál nomisma (řecky solidus), který se stal vzorem pro islámské dináry. V období obrazoborectví (726-843) zmizely z mincí portréty a byly nahrazeny abstraktními symboly a kříži. Po obnovení uctívání ikon se vrátily detailní zobrazení Krista, Panny Marie a svatých.

Zlatý věk byzantského mincovnictví nastal za makedonské dynastie (867-1056). Konstantinopolská mincovna razila technicky dokonalé histamena – tenké zlaté mince s širokým průměrem a vysokým reliéfem. Vznikaly i první konkávní mince (scyphate) – misce tvarované ražby, které byly těžší padělat. Za Konstantina VII. Porfyrogenneta dosáhla umělecká úroveň mincí vrcholu s detailními portréty a složitými náboženskými scénami.

Po dobytí Konstantinopole křižáky v roce 1204 byla mincovna krátce v rukou Latinského císařství. Razily se latinské imitace byzantských mincí s nižší kvalitou. Po znovudobytí města Michaelem VIII. Palaiologem v roce 1261 byla obnovena byzantská ražba, ale říše už nikdy nedosáhla bývalé slávy. Poslední byzantské mince – stříbrné stavrata – byly vyraženy v roce 1453 těsně před pádem města.

Po osmanském dobytí pokračovala konstantinopolská mincovna jako hlavní mincovna Osmanské říše. Sultan Mehmed II. Dobyvatel zachoval byzantské mincovní mistry a technologie. Vznikaly zlaté sultani (altun), stříbrné akče a měděné mangiry s arabskou kaligrafií. Charakteristická byla tugra – kaligrafický monogram sultána. Konstantinopolská mincovna razila i slavné cedidy – první osmanské mince podle evropského vzoru.

V 19. století prošla mincovna modernizací. V roce 1844 byla přestěhována do nové budovy s parními stroji a začala razit moderní osmanské liry a kuruše. Po vzniku Turecké republiky v roce 1923 pokračovala jako istanbulská mincovna. Dnes Darphane-i Amire razí turecké liry a pamětní mince, čímž pokračuje v nepřerušené tradici dlouhé téměř 1700 let.

Charakteristické ražby a technologie

Konstantinopolské mince se vyznačovaly vysokou uměleckou a technickou kvalitou. Byzantské ražby nesly detailní portréty císařů v frontálním zobrazení – jedinečný rys byzantského umění. Typické byly náboženské motivy – Kristus, Theotokos (Bohorodička), archandělé a svatí. Osmanské mince nahradily figurální zobrazení kaligrafií s verši z Koránu a tugrou.

Technologicky byla konstantinopolská mincovna průkopníkem mnoha inovací. Byzantinci vyvinuli techniku dvojitého úderu pro ostřejší reliéf, konkávní ražbu pro větší mince a cloisonné emailování pro ceremoniální medailony. Osmané zavedli mechanické lisy podle evropského vzoru a jako první používali parní razicí stroje v islámském světě.

Mezi nejvzácnější konstantinopolské ražby patří Konstantinovy první solidy z roku 330, Justiniánovy medalliony, ikonoklastické nomismata bez obrazů, makedonské histamena s Kristem, poslední byzantské hyperpyra Jana VIII. Palailoga, Mehmedovy první sultani a osmanské cedidy z 18. století.

Zajímavosti

• Byzantský solidus byl tak stabilní, že jeho hodnota zůstala nezměněna 700 let – nejdéle v historii jakékoliv měny
• Konstantinopolská mincovna razila v roce 1054 prokletou minci s portréty patriarchy a papeže – symbol rozkolu církve
• Sultan Süleyman Nádherný nechal v roce 1520 vyrazit největší zlatou minci své doby – vážila 100 altunů (350 gramů)
• V mincovně byl v roce 1843 proveden první fotografický portrét na minci – sultána Abdülmecida I.
• Konstantinopolská mincovna jako jediná na světě funguje nepřetržitě na stejném místě od roku 330 dodnes