Kosmova kronika

Kosmova kronika je nejstarší českou kronikou, která zachycuje dějiny Čech od mytických počátků až do roku 1125. Sepsal ji děkan svatovítské kapituly Kosmas Pražský v latině jako dílo Chronica Boemorum. Představuje základní pramen pro poznání raných českých dějin a obsahuje jedinečné zprávy o počátcích přemyslovského státu, včetně legend o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách či Přemyslu Oráči.

Historie

Kosmas Pražský se narodil kolem roku 1045 v české šlechtické rodině a získal vynikající vzdělání na katedrální škole v Litoměřicích. V letech 1074–1075 studoval v belgickém Lutychu, jednom z nejvýznamnějších vzdělaneckých center tehdejší Evropy. Po návratu do Čech působil jako kněz při svatovítské kapitule v Praze, kde postupně dosáhl hodnosti děkana, druhé nejvyšší funkce po biskupovi.

Kroniku začal Kosmas psát pravděpodobně kolem roku 1119, kdy mu bylo již přes sedmdesát let. Práci na díle dokončil těsně před svou smrtí v říjnu 1125. Jeho motivací bylo vytvořit souvislé dějiny českého národa, které by obstály v konkurenci s kronikami jiných evropských zemí. Kosmas si uvědomoval, že Češi postrádají písemné zachycení své historie, zatímco okolní národy již své kroniky měly.

Dílo rozdělil do tří knih, které se liší svým charakterem podle dostupnosti pramenů. První kniha zachycuje období od příchodu praotce Čecha až do smrti svatého Václava roku 935. Pro toto nejstarší období čerpal Kosmas převážně z ústní tradice, legend a několika málo písemných pramenů, jako byla Kristiánova legenda. Druhá kniha popisuje události od roku 935 do roku 1038, tedy od vlády Boleslava I. až po nástup Břetislava I. Třetí kniha, nejrozsáhlejší a historicky nejcennější, líčí období od roku 1038 do roku 1125.

V posledních desetiletích svého života byl Kosmas očitým svědkem mnoha událostí, které zaznamenal. Osobně znal české knížata Vratislava II., Břetislava II., Bořivoje II., Vladislava I. i Soběslava I. Jeho postavení děkana svatovítské kapituly mu umožňovalo přístup k důležitým dokumentům a účast na významných politických jednáních. Tato skutečnost činí zejména třetí knihu kroniky mimořádně cenným historickým pramenem.

Kosmas psal latinsky, což byl univerzální jazyk středověké vzdělanosti. Jeho styl ovlivnily antické vzory, především římský historik Sallustius, jehož díla studoval v Lutychu. Kronika obsahuje množství citátů z antických autorů a Bible, což dokládá Kosmovu erudici. Místy používal rytmickou prózu a veršované vsuvky, kterými oživoval vyprávění.

Po Kosmově smrti na jeho dílo navázali pokračovatelé. Prvním byl kanovník Mnich sázavský, který dopsal kroniku do roku 1162. Následovali Vincentius, Jarloch a další kronikáři, kteří vytvořili tradici českého dějepisectví. Kosmova kronika se tak stala základem, na němž stavěli všichni pozdější čeští historici středověku.

Originální rukopis Kosmovy kroniky se nedochoval. Známe ji z pozdějších opisů, z nichž nejstarší pochází z druhé poloviny 12. století. Celkem se dochovalo přes padesát středověkých rukopisů, což svědčí o velkém rozšíření a oblibě díla. První tištěné vydání vyšlo v roce 1602 v Hannoveru péčí Marquarda Frehera.

Do češtiny byla kronika poprvé přeložena až v roce 1783 Gelasiem Dobnerem. Moderní kritické vydání latinského textu připravil Bertold Bretholz v roce 1923. Nejnovější český překlad pochází od Marie Bláhové a byl vydán v roce 2011 s obsáhlým komentářem.

Obsah a význam kroniky

Kosmova kronika představuje jedinečný pramen informací o nejstarších českých dějinách, mincovnictví a hospodářských poměrech raného středověku. Obsahuje nejstarší zprávy o ražbě mincí v Čechách, včetně zmínky o denárech knížete Boleslava I. Kosmas popisuje různé platební prostředky používané v raném středověku – železné hřivny, plátno zvané vocle i první stříbrné mince.

Kronika zachycuje legendu o nálezu stříbrných rud u Kutné Hory, když Kosmas píše o horníkovi jménem Kut, který objevil stříbrnou žílu. Přestože tato zpráva je pravděpodobně anachronismem, dokládá význam těžby drahých kovů pro český stát. Kosmas také zmiňuje různé druhy daní a dávek, včetně mírového poplatku zvaného tributum pacis, který se platil ve stříbře.

Pro numismatiky je cenná Kosmova zmínka o svatováclavských denárech, které podle kroniky nechal razit kníže Václav. Historická kritika sice tuto informaci zpochybňuje, ale svědčí o tradici spojující počátky českého mincovnictví se svatým Václavem. Kronika také obsahuje údaje o obchodních stycích Čech s okolními zeměmi a o trzích, kde se používaly různé druhy mincí.

Kosmas věnoval pozornost hospodářským otázkám, popisuje zakládání trhů, cel a mýt. Zmiňuje se o pražském trhu pod Petřínem, kde se obchodovalo s otroky, koňmi, voskem a kožešinami. Tyto zprávy jsou důležité pro pochopení ekonomického vývoje, který vedl k zavedení pravidelné ražby mincí.

Zajímavosti

• Proroctví Libušino – Kosmas zaznamenal slavné Libušino proroctví o budoucí slávě Prahy: "Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká"
• První český spor o investituru – Kronika podrobně líčí konflikt mezi knížetem Vratislavem II. a biskupem Jaromírem, který předznamenal pozdější spory světské a církevní moci
• Dívčí válka – Kosmas jako první zaznamenal legendu o vzpouře žen pod vedením Vlasty a Šárky proti mužské nadvládě
• Kritika současníků – Přestože psal pro knížecí dvůr, Kosmas se nebál kritizovat šlechtu za lakotu, násilí a porušování práva
• Astronomické úkazy – Kronika obsahuje přesné datace zatmění Slunce a Měsíce, které pomáhají historikům při chronologických výpočtech
• Lékařské znalosti – Kosmas popsal několik epidemií a nemocí, včetně symptomů a dobových léčebných postupů