Království jeruzalémské

Království jeruzalémské bylo křižáckým státem v Levantě, který vznikl dobytím Jeruzaléma za první křížové výpravy 15. července 1099 a zanikl pádem Akkonu 18. května 1291. Razilo billonové denáry evropského typu a zlaté takzvané saracénské bezanty, napodobující fátimovské dináry s arabským písmem.

Období 1099–1291
Vznik dobytí Jeruzaléma 15. 7. 1099 za první křížové výpravy
První vládci Gottfried z Bouillonu (ochránce Božího hrobu), prvním králem Balduin I.
Hlavní město Jeruzalém, v letech 1191–1291 Akkon
Zánik pád Akkonu 18. 5. 1291
Mince billonové denáry, zlaté saracénské bezanty (besantius saracenatus)

Historie

Království jeruzalémské vzniklo 15. července 1099, když křižáci dobyli Jeruzalém. Jeho prvním vládcem se stal Gottfried z Bouillonu, který královský titul nepřijal a užíval titul ochránce Božího hrobu (Advocatus Sancti Sepulchri); podle Viléma z Tyru odmítl nosit zlatou korunu. Jeho bratr Balduin I. se roku 1100 nechal korunovat králem, a to v Betlémě. Křižáci postupně dobyli pobřežní města Jaffu, Haifu, Akkon, Týr a Sidon. Vedle království vznikly další křižácké státy: Antiochijské knížectví, Edesské a Tripolské hrabství.

Za Balduina II. a Fulka z Anjou v první polovině 12. století dosáhlo království největšího rozmachu. Nejstarší dochované psané zákony království vznikly na koncilu v Nábulusu roku 1120. Rytířské řády templářů a johanitů bránily hraniční pevnosti. Latinský patriarcha sídlil v Jeruzalémě, ale většinu obyvatel tvořili pravoslavní křesťané a muslimové.

Zlom přišel 4. července 1187, když sultán Saladin porazil křižáckou armádu v bitvě u Hattínu a následně dobyl Jeruzalém. Třetí křížová výprava vedená Richardem Lví srdce obnovila království v menším rozsahu s hlavním městem v Akkonu. Císař Fridrich II. získal roku 1229 Jeruzalém diplomaticky, ale roku 1244 bylo město definitivně ztraceno, když je vyplenili Chorezmijci. Království pak přežívalo jako pobřežní pás kolem Akkonu.

Poslední období bylo poznamenáno vnitřními spory mezi barony, rytířskými řády a italskými obchodníky. Mamlúcký sultán Baibars dobyl roku 1268 Antiochii, roku 1289 padl Tripolis. Konec přišel 18. května 1291, kdy sultán al-Ašraf Chalíl po obléhání dobyl Akkon. Posledním jeruzalémským králem před pádem Akkonu byl kyperský král Jindřich II.

Mincovnictví Jeruzalémského království

Pro běžný oběh razilo království billonové denáry evropského typu; denáry krále Amalricha I. (1163–1174) nesou obraz Božího hrobu. Pro velké platby a obchod sloužily zlaté saracénské bezanty (besantius saracenatus), napodobující fátimovské dináry včetně arabského písma.

Ražba mincí s arabskými nápisy islámského obsahu vyvolala po roce 1250 stížnosti papeže, a křižáci proto na bezanty doplnili křesťanské symboly. Tyto pozdní bezanty se razily v Akkonu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet