Legování

Legování je slévání dvou kovů, jejichž výsledkem je slitina o požadovaných vlastnostech. Legováním zlata nebo stříbra s mědí v přesně stanoveném poměru vzniká mincovní kov, který je odolnější proti poškození než čistý drahý kov. Tento proces je zásadní pro výrobu kvalitních a trvanlivých mincí.

Historie

Legování kovů má svůj původ již ve starověku, kdy řemeslníci objevili, že smíchání různých kovů vytváří materiály s lepšími vlastnostmi než původní čisté kovy. Babyloňané a Egypťané začali legovat zlato a stříbro s mědí již kolem 3000 let př. n. l. Ve starověkém Řecku a Římě se legování stalo standardní praxí při ražbě mincí, protože čisté zlato a stříbro byly příliš měkké pro běžné používání. Římské mince obsahovaly přesně definované podíly drahých kovů a legujících přísad, což zaručovalo jejich kvalitu a trvanlivost. Ve středověku dosáhlo umění legování vysoké úrovně, zejména v souvislosti s rozvojem mincovnictví. České groše Karla IV. byly vyrobeny z vysoce kvalitní stříbrné slitiny, která zajišťovala jejich dlouhodobou stabilitu a odolnost vůči opotřebení při běžném používání.

Proces legování vyžaduje přesné dávkování jednotlivých kovů a kontrolovanou teplotu tavení. Nejčastěji se zlato leguje s mědí, stříbrem nebo palladiem, zatímco stříbro se obvykle kombinuje s mědí. Výsledná slitina má vyšší tvrdost a odolnost proti mechanickému poškození než čistý drahý kov. Mincovní slitiny obsahují typicky 90-92% drahého kovu a 8-10% legujících kovů, což vytváří optimální poměr mezi hodnotou a praktickými vlastnostmi. Moderní technologie umožňují vytváření homogenních slitin s přesně definovanými vlastnostmi pomocí indukčního tavení a kontrolované atmosféry. Kvalita legování se ověřuje spektrálními analýzami a mechanickými testy. V investičním zlatě se často používají slitiny o ryzosti 999/1000 nebo 995/1000, kde jsou přídavky jiných kovů minimální. Pro šperky a mince se používají slitiny s nižší ryzostí, které poskytují lepší mechanické vlastnosti při zachování vysoké hodnoty.

Zajímavosti

• Označení "ryzost" vyjadřuje množství čistého drahého kovu v slitině - například 585/1000 znamená 58,5% zlata
• Barevné zlato vzniká legováním s různými kovy - měď vytváří růžový odstín, palladium bílé zlato
• Historické mince často obsahovaly nelegální příměsi levnějších kovů, což bylo považováno za podvod
• Moderní investiční mince používają speciální slitiny odolné proti korozi a mechanickému opotřebení
• Legované kovy mají často lepší zvukové vlastnosti než čisté kovy, což využívají mincovny při kontrole kvality