Leopold I. Bádenský

Leopold I. Bádenský (1790–1852) byl bádenský velkovévoda v letech 1830–1852, syn Karla Fridricha Bádenského z morganatického manželství. V mincovně v Karlsruhe se za něj razily korunní tolary a dukáty z rýnského zlata, po mnichovské mincovní smlouvě z roku 1837 guldeny jihoněmecké měny a později i dvoutolary.
| Totožnost a titul | bádenský velkovévoda |
|---|---|
| Vláda | 1830–1852 |
| Narození | 29. 8. 1790, Karlsruhe |
| Úmrtí | 24. 4. 1852, Karlsruhe |
| Rodiče | Karel Fridrich Bádenský a Luisa Karolína Geyer von Geyersberg |
| Manželka | Žofie Vilemína Švédská, sňatek 1819 |
| Mincovna | Karlsruhe |
| Měnový spolek | zakládající člen Jihoněmeckého mincovního spolku (mnichovská smlouva 1837) |
| Ražby | korunní tolary, dukáty z rýnského zlata, guldeny, dvouguldeny, dvoutolary |
Historie
Leopold se narodil 29. srpna 1790 v Karlsruhe jako nejstarší syn bádenského markraběte Karla Fridricha z jeho druhého manželství s Luisou Karolínou Geyer von Geyersberg. Manželství nebylo rovnorodé, a tak se s nástupem synů z něj na trůn nepočítalo; Leopold nesl titul hrabě z Hochbergu. Studoval v Heidelbergu a ve válce proti Francii dosáhl hodnosti generálmajora.
Když hlavní linie rodu vymírala, změnil bádenský dům nástupnický řád ve prospěch synů z druhého manželství Karla Fridricha a Leopold se stal dědičným princem. V roce 1819 se oženil se švédskou princeznou Žofií Vilemínou, dcerou sesazeného krále Gustava IV. Adolfa. Po smrti nevlastního bratra se v roce 1830 stal čtvrtým bádenským velkovévodou.
Začátek vlády vzbudil velká očekávání: Leopold jmenoval pokrokové ministry a o Vánocích 1831 vydal liberální tiskový zákon, pod tlakem ho však v roce 1832 odvolal. Nespokojenost vyústila v bádenskou revoluci let 1848–1849. Dne 13. května 1849 uprchla velkovévodská rodina do Koblenze a 18. srpna 1849 se Leopold vrátil do Karlsruhe s pruskými vojsky, která revoluci potlačila. Nemocný velkovévoda předal 21. února 1852 vedení vlády synovi Fridrichovi a 24. dubna 1852 zemřel. Velkovévodou se stal starší syn Ludvík II., za kterého kvůli nemoci vládl jako regent Fridrich, od roku 1856 velkovévoda Fridrich I. Bádenský.
Mince velkovévody Leopolda
Leopoldovy mince razila nová mincovna v Karlsruhe, v níž se poprvé razilo na jaře 1827. Velkovévoda ji s chotí navštívil 29. února 1832 a na památku návštěvy vznikl korunní tolar. Korunní tolary s hlavou velkovévody se razily od roku 1830; výtěžkový korunní tolar z roku 1834 nese dvě zkřížená hornická kladívka. Zlato zastupují dukáty z rýnského zlata, ražené ve více ročnících; na dukátu z roku 1833 stojí opis EIN DUCAT AUS RHEINGOLD.
Bádensko patřilo v roce 1837 k zakladatelům Jihoněmeckého mincovního spolku. Podnětem k mnichovské smlouvě bylo právě bádenské snížení hodnoty půlguldenů a čtvrtguldenů ražených v měně korunních tolarů. Podle smlouvy se z kolínské hřivny razilo 24½ guldenu po 60 krejcarech a Bádensko pak vydávalo guldeny a dvouguldeny. Ražily se také dvoutolary, například v letech 1841–1843, a pamětní dvoutolar z roku 1844 s pomníkem Leopoldova otce Karla Fridricha.
