Medaile

Medaile je umělecky ztvárněný kovový předmět, obvykle kruhového nebo oválného tvaru, vytvořený ražbou nebo litím, který neslouží jako platidlo, ale plní především pamětní, uměleckou nebo vyznamenávající funkci. Na rozdíl od mincí nemají medaile nominální hodnotu a nejsou zákonným platidlem. Jsou vydávány k připomenutí významných událostí, osobností, výročí nebo úspěchů. Medaile mají bohatou historii sahající až do renesance a představují významnou sféru sběratelského zájmu, stojící na pomezí numismatiky a výtvarného umění. Jsou raženy z různých kovů včetně zlata, stříbra, bronzu, mědi či jiných slitin a vyznačují se často vyšším reliéfem a detailnějším uměleckým zpracováním než běžné mince.

Historie

Historie medailí je spjata s vývojem mincovnictví, přestože jako samostatná umělecká disciplína se medailérství etablovalo až v renesanci. Předchůdci moderních medailí existovali již ve starověkém Římě v podobě tzv. medaillonů – větších mincí s vyšším reliéfem, které nebyly určeny pro běžný oběh, ale sloužily jako dary či památky. Skutečný počátek medailérství jako uměleckého oboru je spojen s italskou renesancí, konkrétně s dílem Antonia Pisana (známého jako Pisanello), který kolem roku 1438 vytvořil první moderní medaili – portrétní medaili byzantského císaře Jana VIII. Palaiologa. Tato inovace se rychle rozšířila po Itálii a následně po celé Evropě. V 16. století vznikla významná medailérská centra v Německu (Augsburg, Norimberk) a Nizozemsku. Zlatá éra medailérství nastala v 17. a 18. století, kdy se medaile staly oblíbeným médiem pro oslavu panovníků, válečných vítězství a významných událostí. Nejslavnějším medailérem této éry byl Francouz Jean Warin, jehož práce pro Ludvíka XIV. stanovily nové umělecké standardy. S příchodem průmyslové revoluce v 19. století se zdokonalily technologie ražby, což umožnilo masovější produkci medailí s detailnějším reliéfem. Vznikaly první sběratelské komunity zaměřené specificky na medaile. 20. století přineslo modernizaci medailérského umění – medailéři začali experimentovat s abstraktními motivy, novými materiály a technikami. Po druhé světové válce se rozšířily státní systémy vyznamenání založené na medailích, stejně jako sportovní medaile pro mezinárodní soutěže. V současnosti představují medaile živou uměleckou disciplínu s tisíci aktivními medailéry po celém světě a širokou škálou témat a stylů.

Z technického hlediska rozlišujeme několik hlavních typů medailí. Ražené medaile vznikají podobným procesem jako mince – úderem razidla do kovového střížku, což umožňuje větší sériovou produkci. Lité medaile jsou vytvářeny odléváním roztaveného kovu do formy, což umožňuje větší uměleckou svobodu a vyšší reliéf, ale menší přesnost detailů a limitovanější náklad. Galvanoplastické medaile vznikají elektrolytickým nanášením kovu na matrice, což umožňuje mimořádně detailní reprodukci modelů. Z hlediska funkce rozlišujeme pamětní medaile vydávané k výročím a událostem, portrétní medaile zobrazující významné osobnosti, vyznamenání a řády udělované za zásluhy či úspěchy, sportovní medaile pro vítěze soutěží, a umělecké medaile vytvářené primárně pro svou estetickou hodnotu. Medaile jsou vyráběny z různých materiálů, nejčastěji z bronzu (slitina mědi a cínu), tombaku (slitina mědi a zinku), stříbra (často v ryzosti 999/1000 nebo 925/1000), zlata (obvykle v ryzosti 986/1000 nebo 999/1000) a nově i z titanu, hliníku, nerezu či různých slitin. Velikost medailí se pohybuje od miniaturních (průměr 15-20 mm) přes standardní (30-70 mm) až po velké pamětní medaile (100 mm a více). Umělecká kvalita a elaborace medailí je obecně vyšší než u mincí – medaile často mají vyšší reliéf, komplexnější kompozice a detailnější provedení, neboť nejsou omezeny požadavky na stohovatelnost a odolnost vůči běžnému oběhu jako mince.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představují medaile fascinující oblast zájmu, která kombinuje historický, umělecký a technický aspekt. Sběratelé se mohou specializovat podle různých kritérií – podle období (renesanční, barokní, moderní...), tématu (válečné, náboženské, sportovní...), země původu, materiálu nebo konkrétních medailérů. Zvláště ceněné jsou medaile od významných umělců, medaile z raných období medailérství, medaile v limitovaných nákladech a medaile mimořádné umělecké kvality. Pro investory mohou zlaté a stříbrné medaile představovat alternativní formu investice do drahých kovů, často s potenciálem růstu hodnoty nad rámec ceny obsaženého kovu díky sběratelské a umělecké prémii. Oproti investičním mincím však medaile obecně vykazují nižší likviditu a vyšší volatilitu cen, což je třeba zohlednit při investiční strategii.

Příklady

Mezi nejvýznamnější historické medaile patří renesanční portrétní medaile Antonia Pisana (Pisanello) z 15. století, korunovační medaile evropských panovníků od 16. do 19. století, a napoleonské medaile připomínající Napoleonova vítězství. Z českých medailí vynikají díla Václava Seidana z 16. století, Josefa Václava Myslbeka z přelomu 19. a 20. století, a medaile Jiřího Harcuby a Otakara Španiela z 20. století. K významným moderním medailím patří olympijské medaile s proměnlivým designem pro každé hry, Nobelova medaile udělovaná s Nobelovou cenou, a Pulitzerova medaile pro vítěze Pulitzerovy ceny. Z investičního hlediska jsou zajímavé zejména zlaté medaile světových mincoven jako Royal Mint, Perth Mint nebo United States Mint, a stříbrné umělecké medaile v omezeném nákladu od renomovaných medailérů.

Zajímavosti

• Na rozdíl od mincí neexistuje u medailí standardizovaná nominální hodnota, což poskytuje medailérům větší uměleckou svobodu – mohou experimentovat s velikostí, tloušťkou a reliéfem bez ohledu na praktické ohledy běžné u oběživa.
• Některé medaile jsou tak vzácné a ceněné, že dosahují na aukcích astronomických částek – například zlatá medaile Noblova cena za fyziku udělená v roce 1933 Erwimu Schrödingerovi byla v roce 2022 prodána za více než 800 000 dolarů.
• Existuje specifická sběratelská disciplína zvaná faleristika, která se zabývá vyznamenáními, řády a medailemi udělovanými za zásluhy – tento obor stojí na pomezí numismatiky a historického výzkumu.
• Česká republika má mimořádně bohatou medailérskou tradici a je dodnes považována za světovou velmoc v oboru – Jablonecká mincovna razí medaile pro desítky zemí včetně olympijských medailí pro letní olympijské hry v Londýně 2012.
• Mezi sběrateli existuje fenomén tzv. kalendářních medailí (year medals) – sběratelských sérií, kde je každý rok vydána nová medaile s podobným tématem, ale jiným designem, což motivuje sběratele k dlouhodobému budování kompletních sad.