Mincovna Ensisheim
Mincovna Ensisheim v Horním Alsasku razila od roku 1584 tolary a menší mince pro habsburské Přední Rakousy. Začala pracovat za arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského a po Štrasburku byla nejvýznamnější mincovnou Alsaska. Ražbu ukončila třicetiletá válka, po níž připadlo Alsasko Francii.
| Země | Přední Rakousy, Horní Alsasko |
|---|---|
| Začátek ražby | 1584 |
| Panovníci | arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, později arcivévoda Leopold V. Habsburský |
| Hlavní ražby | tolary, dvojtolary a jejich díly |
| Dnešní stát | Francie, departement Haut-Rhin |
Historie
Ensisheim leží na řece Ill severně od Mylhúz. Poprvé je zmíněn roku 768 a nejpozději od roku 1277 patřil Habsburkům. Rudolf I. Habsburský zde dal postavit takzvaný Královský hrad, sídlo zemských pánů. Roku 1431 se Ensisheim stal sídlem správy habsburských Předních Rakous v Alsasku, Breisgau, Aargau a u Bodamského jezera.
Dne 7. listopadu 1492 dopadl u městských bran meteorit, dnes známý jako meteorit z Ensisheimu. Jde o nejstarší doložený pád meteoritu v Evropě, z něhož se zachoval materiál; leták Sebastiana Branta o „hromovém kameni z Ensisheimu“ patří k prvním tištěným letákům v dnešním smyslu.
Díky zemské správě město bohatlo a od roku 1584 se zde razily i tolary. Monografie Helmuta Klemetsche o přednorakouské mincovně v Ensisheimu vymezuje její činnost lety 1584–1632. Za třicetileté války bylo město sedmkrát zpustošeno a správa se přesunula do Freiburgu v Breisgau. Vestfálským mírem roku 1648 museli Habsburkové své alsaské državy postoupit Francii.
Ražby tyrolských arcivévodů
Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, byl v letech 1547–1567 místodržitelem v českých zemích a poté vládl Tyrolsku a Předním Rakousům. Jeho mince pocházejí z mincoven v Hallu a od roku 1584 v Ensisheimu. Arcivévodu nelze zaměňovat s jeho otcem, císařem Ferdinandem I., ani s pozdějším císařem Ferdinandem II.
Ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu je ensisheimská ražba s Ferdinandovým portrétem vedena jako dvojtolar. Za arcivévody Leopolda V. vznikly v Ensisheimu roku 1626 první tolary, na nichž vystupuje jako světský kníže.