Mincovna Marseille
Mincovna Marseille razila s přestávkami od řecké antiky až do poloviny 19. století. Mince tu razila už řecká Massalia, v raném středověku merovejští králové a zdejší patricijové, později hrabata provensálská a francouzští králové. Královská mincovna se značkou MA razila naposledy roku 1857.
| Město | Marseille, jižní Francie (řecká Massalia) |
|---|---|
| Založení města | kolonisté z maloasijské Fókaie, podle antických autorů roku 600 př. n. l. |
| Antické ražby | stříbrné oboly od poloviny 5. století př. n. l., drachmy od počátku 4. století př. n. l. |
| Raný středověk | merovejské zlaté tremisy a stříbrné deniéry, karolínské deniéry Karla Velikého |
| Značka královské mincovny | monogram MA |
| Královská mincovna 18.–19. století | 1786–1857 |
Historie
Massalii založili podle antických autorů roku 600 př. n. l. řečtí kolonisté z Fókaie v Malé Asii a brzy se stala jedním z hlavních přístavů západního Středomoří. Jako první v kraji začala razit mince: pro místní obchod od začátku 5. století př. n. l., stříbrné oboly od poloviny téhož století a drachmy od počátku 4. století př. n. l. Roku 1867 se nedaleko, v Auriolu, našel poklad více než dvou tisíc archaických stříbrných mincí, převážně z Malé Asie a jihoitalských řeckých osad, doplněných hrubšími místními napodobeninami.
Massalia byla po staletí spojencem Říma. V občanské válce roku 49 př. n. l. se ale přiklonila k Pompeiovi, po dvouměsíčním obléhání Caesarovými legiemi padla a přišla o loďstvo i kolonie. V merovejské době byla Marseille opět důležitou královskou mincovnou; vedl ji i svatý Eligius, zlatník a rádce krále Dagoberta I. Na přelomu 7. a 8. století razili v Marseille stříbrné deniéry místní patricijové jako Antenor, po nich Karel Veliký.
Ve 13. století razila v Marseille stříbrné groše hrabata provensálská. Roku 1481 připadla Provence francouzské koruně a králové tu dál razili mince provensálského typu: za Karla VIII. marseilleský liard, deniér a patac, za Františka I. marseilleský teston. Roku 1786 zřídil král novou mincovnu, která značila ražby monogramem MA.
Konec ražby v Marseille
V 19. století francouzských mincoven ubývalo; roku 1837 jich Ludvík Filip několik zrušil a s nástupem parních lisů zůstaly v provozu jen tři. Marseille se naposledy uplatnila při přemincování starých měděných mincí za Napoleona III.: od roku 1853 tu spolu s Lille, Lyonem a Rouenem nepřetržitě razili. Roku 1857 ražba skončila a v následujícím roce císařský dekret tyto mincovny natrvalo zavřel. Rok 1857 tak uzavírá více než dva tisíce let mincovní historie Provence.