Mithridatés VI. Pontský

Mithridatés VI. Pontský – zachované vyobrazení králeMithridatés VI. Eupatór byl pontský král, který vládl v letech 120–63 před Kristem. Z Pontu v severní Malé Asii vybudoval říši kolem Černého moře a ve třech mithridatských válkách se stal nejvytrvalejším protivníkem Říma na východě. Jeho stříbrné tetradrachmy a zlaté statéry s portrétem patří k vrcholům helénistického mincovnictví.

Jméno Mithridatés VI. Eupatór Dionýsos
Vláda 120–63 př. n. l.
Království Pontus v severní Malé Asii; moc rozšířená k Černému moři
Střet s Římem Tři mithridatské války
Smrt 63 př. n. l., Pantikapaion na Krymu
Královské nominály Zlatý statér a stříbrná tetradrachma
Obrazové znaky Diadémový portrét; pegas nebo jelen, hvězda a půlměsíc
Datace mincí Letopočet bithýnsko-pontské éry (od 297 př. n. l.), v Pergamu pergamské éry; u části emisí také měsíc

Historie

Mithridatés VI. se narodil v Sinópě jako syn pontského krále Mithridata V. Euergeta. Po otcově zavraždění v roce 120 před Kristem měl vládnout společně s mladším bratrem Mithridatem Chréstem pod regentstvím matky Laodiky VI. Podle antické tradice se před matčinou přízní k mladšímu synovi skrýval několik let mimo dvůr.

Mezi lety 116 a 113 se Mithridatés vrátil, matku sesadil a uvěznil; zemřela ve vězení a podobný osud stihl i bratra. Od roku 113 vládl sám a pustil se do výbojů: připojil Kolchidu i Bosporské království na Krymu a Černé moře se stalo osou jeho říše. Podle Plinia staršího ovládal jazyky všech dvaadvaceti národů, nad nimiž vládl.

V roce 88 před Kristem využil Mithridatés oslabení Říma spojeneckou válkou a obsadil římskou provincii Asii. Na jeho rozkaz byli v maloasijských městech povražděni Římané a Italikové; antičtí autoři uvádějí osmdesát tisíc i více obětí. Mnohá řecká města ho vítala jako osvoboditele a jeho vojska pronikla až do Řecka. Římský vojevůdce Sulla ho však v roce 86 porazil u Chairóneie a Orchomenu a mírem v Dardanu roku 85 ho donutil vrátit dobytá území.

Druhá válka v letech 83 až 81 byla krátká a skončila návratem k předchozímu stavu. Třetí a nejdelší válka trvala od roku 73 do roku 63. Římští vojevůdci Lucullus a po něm Pompeius postupně dobyli jeho území. Po porážce v roce 66 ustoupil Mithridatés na Krym, kde podle Appiána chystal tažení přes Podunají do Itálie. Proti němu se však vzbouřil vlastní syn Farnakés II.

V roce 63 před Kristem, obklíčen vzbouřenci v Pantikapaiu, se Mithridatés pokusil otrávit. Podle tradice jed nezabral, protože si na jedy po léta navykal malými dávkami. Nakonec požádal galského velitele své stráže Bituita, aby ho zabil mečem. Jeho smrtí skončil poslední velký helénistický odpor proti Římu.

Mince Mithridata VI.

Hlavním nominálem byla stříbrná tetradrachma attické váhy. Na líci nese diadémový portrét krále s vlajícími vlasy, který svou idealizací připomíná portréty Alexandra Velikého. Na rubu je pasoucí se nebo pijící pegas, u jiných emisí pasoucí se jelen, vedle nich hvězda nad půlměsícem, znak pontské dynastie, vše v břečťanovém věnci odkazujícím na královo jméno Dionýsos. Opis zní ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΜΙΘΡΑΔΑΤΟΥ ΕΥΠΑΤΟΡΟΣ.

Zlaté statéry o hmotnosti kolem 8,4 g se razily v Pergamu v době první války; mají stejný portrét a na rubu jelena a jsou velmi vzácné. Většina datovaných ražeb nese řecké číselné značky roku bithýnsko-pontské éry, která začíná rokem 297 před Kristem, a u části emisí také číslo měsíce; ražby z Pergamu z doby první války se datovaly pergamskou érou. Mince proto lze zařadit s přesností na rok, někdy i na měsíc.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet