Mohuč

Mohuč (německy Mainz) je historické město na soutoku Rýna a Mohanu, které bylo sídlem arcibiskupa-kurfiřta a jedním z nejvýznamnějších duchovních center Svaté říše římské. Mohučská mincovna patřila k nejstarším a nejdůležitějším v německých zemích.

Historie

Mohuč byla založena Římany kolem roku 13 př. n. l. jako vojenský tábor Mogontiacum. Město se stalo hlavním městem provincie Horní Germánie a důležitou základnou římských legií na rýnské hranici. Po pádu římské říše si Mohuč uchovala svůj význam jako biskupské sídlo, které bylo povýšeno na arcibiskupství v 8. století za Bonifáce, apoštola Germánů.

Mohučští arcibiskupové patřili k nejmocnějším duchovním knížatům Svaté říše římské. Arcibiskup byl jedním ze sedmi kurfiřtů s právem volit římského krále a zastával hodnost arcikancléře pro Germánii. Mohuč se stala centrem říšské církevní správy a místem konání významných synodů a sněmů. Město kontrolovalo strategickou polohu na Rýnu a bohatlo z obchodu a cel.

Ve 15. století proslavil Mohuč Johannes Gutenberg, který zde kolem roku 1450 vynalezl knihtisk s pohyblivými literami. Tento vynález revolucionizoval šíření informací a položil základy moderní kultury. Gutenbergova tiskárna vydala slavnou Bibli, která patří k nejcennějším knihám světa.

Během třicetileté války a následných konfliktů Mohuč opakovaně utrpěla válečnými operacemi. Roku 1792 město obsadila revoluční Francie a arcibiskupství bylo sekularizováno. Po Vídeňském kongresu připadla Mohuč Hesensko-Darmstadtsku a později se stala součástí Německého císařství. Dnes je hlavním městem spolkové země Porýní-Falc.

Mohučské mincovnictví

Mohučská mincovna patřila k nejstarším v německých zemích a její činnost je doložena od karolinské doby. Arcibiskupové disponovali rozsáhlým mincovním právem a jejich ražby obíhaly v celém středním Porýní. Mohuč byla též jedním ze čtyř rýnských mincovních měst, která společně razila jednotnou měnu podle rýnského mincovního spolku.

Mohučské mince se vyznačují církevní ikonografií – portréty arcibiskupů, vyobrazení katedrály, svatého Martina (patrona diecéze) a arcibiskupského kola s šesti paprsky. Kurfiřtské insignie připomínaly vysoké postavení arcibiskupa v říšské hierarchii. Ražby dosahují vysoké umělecké úrovně, zejména reprezentativní tolary a dukáty ze 16. až 18. století.

Pro numismatiky představuje mohučská produkce rozsáhlou oblast církevního mincovnictví. Ražby dokumentují dějiny arcibiskupství, roli kurfiřtů v říšské politice i hospodářský život porýnského regionu. Zvláštní zájem vzbuzují mince z období reformace a protireformace, kdy konfesijní konflikty ovlivňovaly i podobu mincí. Mohučské ražby tvoří nedílnou součást sbírek zaměřených na církevní numismatiku.

Zajímavosti

Mohučský dóm je jedním z tří velkých románských císařských dómů na Rýnu spolu se Špýrem a Wormskem.
Gutenbergovo muzeum v Mohuči uchovává dva exempláře slavné 42řádkové Bible a je jedním z nejvýznamnějších muzeí knihtisku na světě.
Mohučské arcibiskupské kolo se šesti paprsky zůstalo součástí městského znaku dodnes.