Mainz
Mainz (česky Mohuč) je hlavní město spolkové země Porýní-Falc na levém břehu Rýna naproti ústí Mohanu. Vyrostl z římského tábora Mogontiacum a po staletí byl sídlem mohučských arcibiskupů a kurfiřtů, kteří razili vlastní mince a spoluzaložili Rýnský mincovní spolek.
| Země | Německo, hlavní město spolkové země Porýní-Falc |
|---|---|
| Počátek | římský tábor Mogontiacum, založil Drusus |
| Arcibiskupství | od 781 |
| Kurfiřtství | mohučský arcibiskup kurfiřtem a říšským arcikancléřem, světská vláda do 1803 |
| Mincovní souvislost | spoluzakladatel Rýnského mincovního spolku, rýnský zlatý |
| Znak | dvě šestiramenná stříbrná kola spojená křížem v červeném poli |
Historie
Počátky Mohuče sahají do antiky. Římský vojevůdce Drusus zde na levém břehu Rýna založil vojenský tábor Mogontiacum, doložený nejpozději k roku 9 př. Kr., kdy Drusus zemřel. Tábor chránil rýnskou hranici a řeka mu sloužila jako dopravní tepna.
Roku 781 se Mohuč stala sídlem arcibiskupství, když Lullus, nástupce svatého Bonifáce, přijal od papeže Hadriána I. pallium. Mohučští arcibiskupové patřili k nejmocnějším knížatům Svaté říše římské: byli kurfiřty, tedy voliteli římského krále a císaře, primasy Německa a říšskými arcikancléři v čele říšské kanceláře.
V Mohuči se narodil Johannes Gutenberg, který zde v polovině 15. století zavedl knihtisk pomocí pohyblivých liter.
Roku 1792 město obsadila francouzská revoluční vojska a od dubna do července 1793 je obléhali Prusové a Rakušané. Roku 1797 se Francouzi vrátili a Mohuč se stala hlavním městem departementu Mont-Tonnerre. Kurfiřtský stát zanikl roku 1803; v květnu 1814 Napoleonova vojska město opustila a roku 1816 připadla Mohuč Hesensku-Darmstadtsku jako hlavní město Rýnského Hesenska. Za druhé světové války zničily nálety zhruba 80 % městského centra a 22. března 1945 město obsadili spojenci. Po válce se Mainz stal hlavním městem nově vzniklé země Porýní-Falc.
Mohučské mince
Mince se v Mohuči razily už v době Merovejců – z mohučské mincovny pochází zlatý solidus krále Theudeberta I. z doby kolem roku 534. Později razili vlastní mince mohučští arcibiskupové.
V letech 1385–1386 založil mohučský arcibiskup Adolf Nasavský spolu s arcibiskupy Trevíru a Kolína a falckrabětem Ruprechtem I. Rýnský mincovní spolek. Spolek nejprve razil jen rýnský zlatý (Rheinischer Goldgulden), později přibyl stříbrný bílý fenik (Weißpfennig).
Za obléhání roku 1793 se ve městě razily nouzové mince v hodnotě 1, 2 a 5 sols; pětisolová nese nápis MONOYE DE SIEGE DE MAYENCE.
