Morava

Morava je historická země ve střední Evropě, která byla centrem Velkomoravské říše v devátém století a později markrabstvím v rámci České koruny. Moravské mincovny v Brně, Olomouci a Opavě razily denáry, groše a tolary, které tvořily důležitou součást českého měnového systému a obíhaly v celém středoevropském prostoru.

Historie

Morava má bohatou historii sahající do pravěku, kdy byla osídlena Kelty a později germánskými kmeny. V šestém století přišli Slované a v devátém století vznikla Velkomoravská říše, první státní útvar západních Slovanů. Velkomoravská říše za knížat Mojmíra, Rastislava a Svatopluka zahrnovala území dnešní Moravy, Slovenska, části Čech, Polska a Maďarska. Centrum říše bylo v Mikulčicích, Starém Městě a na Velehradě. Velkomoravští vládci přijali křesťanství a pozvali věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří vytvořili staroslověnské písmo a přeložili liturgické texty. Po pádu Velkomoravské říše počátkem desátého století byla Morava postupně připojena k českému státu Přemyslovců.

Od jedenáctého století byla Morava údělným knížectvím českých Přemyslovců a od roku 1182 markrabstvím. Moravská markrabata často soupeřila s českými knížaty o moc a Morava si zachovávala značnou autonomii. Ve třináctém století zažila Morava hospodářský rozkvět díky kolonizaci, zakládání měst a rozvoji obchodu. Brno se stalo druhým nejdůležitějším městem českého státu a sídlem markraběcího dvora. Za vlády Lucemburků a zejména Karla IV. byla Morava plně integrována do České koruny, ale zachovala si vlastní zemský sněm, zemský soud a zemské desky. Husitské války v patnáctém století Moravu částečně zasáhly, ale země zůstala převážně katolická.

V šestnáctém století Morava prosperovala pod vládou Habsburků. Rozvíjela se renesanční kultura, vznikaly nové zámky a města bohatla z řemesel a obchodu. Třicetiletá válka však Moravu těžce postihla - země ztratila polovinu obyvatelstva a mnoho měst bylo zničeno. Po válce se Morava stala dědičnou zemí Habsburků s omezenou autonomií. V osmnáctém a devatenáctém století prošla Morava industrializací a stala se centrem textilního a strojírenského průmyslu monarchie. Brno získalo přezdívku moravský Manchester. Po vzniku Československa v roce 1918 byla Morava součástí nového státu, od roku 1993 je součástí České republiky.

Moravské mincovnictví

První mince na Moravě byly raženy již v období Velkomoravské říše, ačkoliv archeologické důkazy jsou sporné. Prokazatelně začalo moravské mincovnictví v jedenáctém století, kdy údělní přemyslovští knížata razili v Brně a Olomouci moravské denáry. Tyto mince se vyznačovaly specifickou ikonografií s obrazem svatého Václava, moravské orlice nebo písmene M. Ve třináctém století, za vlády Přemysla Otakara II., byly na Moravě raženy brakteáty, tenké stříbrné mince typické pro střední Evropu. Od čtrnáctého století se v Brně razily pražské groše s označením moravského původu.

V patnáctém a šestnáctém století fungovaly moravské mincovny v Brně, Olomouci a příležitostně v Jihlavě. Razily se zde stříbrné groše a zlaté dukáty podle českého mincovního řádu, ale s moravskými symboly. Za stavovského povstání v letech 1619-1620 razila moravská města vlastní nouzové mince. Po Bílé hoře byla mincovní produkce na Moravě omezena, ale Brno si zachovalo právo razit drobné mince pro místní potřebu. V osmnáctém století fungovala v Brně pobočka vídeňské mincovny, která razila měděné krejcary a haléře pro celou monarchii. Poslední moravské mince byly raženy během napoleonských válek jako nouzové platidlo. Moderní tradici připomínají pamětní mince a medaile s moravskou tematikou ražené Českou mincovnou.

Zajímavosti

• V mikulčickém pokladu bylo nalezeno přes 200 byzantských a arabských mincí z období Velké Moravy
• Brněnská mincovna razila ve čtrnáctém století největší moravský groš o váze 7 gramů stříbra
• Markrabě Jošt Moravský, pozdější římský král, razil v Brně dukáty se svým portrétem
• Při obléhání Brna Švédy v roce 1645 byly raženy nouzové kožené mince
• V moravských jeskyních bylo nalezeno několik depotů keltských zlatých mincí z prvního století před naším letopočtem