Nákup zlata

Nákup zlata představuje strategický způsob investice a diverzifikace portfolia, který poskytuje ochranu proti inflaci, měnovým krizím a geopolitickým turbulencím. Investoři nakupují zlato v různých formách - od investičních slitků a mincí až po certifikáty a podílové fondy. Tato forma uchovávání hodnoty se osvědčila napříč tisíciletími jako spolehlivý prostředek ochrany majetku.

Historie

Zlato sloužilo jako uchovatel hodnoty již od počátků civilizace. První doklady o systematickém hromadění zlata pocházejí ze starověkého Egypta kolem roku 3000 př. n. l., kde faraonové shromažďovali obrovské poklady tohoto vzácného kovu. Ve starověké Mezopotámii se zlato používalo jako platidlo při velkých obchodních transakcích a panovníci jej hromadili jako symbol moci a bohatství.

Ve středověké Evropě byl nákup a držba zlata výsadou šlechty, církve a bohatých obchodníků. Benátští a florentští bankéři v období renesance vyvinuli sofistikované metody obchodování se zlatem, které položily základy moderního zlatého trhu. První zlaté mince určené primárně pro investiční účely se objevily v 16. století, kdy španělské doublony a benátské dukáty sloužily jako mezinárodní rezervní měna.

Významný mezník představoval rok 1816, kdy Británie zavedla zlatý standard, který svázal hodnotu libry s konkrétním množstvím zlata. Tento systém postupně přijaly další země a zlato se stalo základem mezinárodního měnového systému. V tomto období mohli běžní občané poprvé svobodně nakupovat zlaté mince a slitky jako formu spoření.

Velká hospodářská krize ve 30. letech 20. století vedla mnoho vlád k omezení soukromého vlastnictví zlata. Ve Spojených státech prezident Roosevelt v roce 1933 zakázal občanům vlastnit zlaté mince a slitky, tento zákaz trval až do roku 1974. V Československu byl soukromý nákup zlata výrazně omezen po roce 1948 a plně obnoven až po roce 1989.

Zrušení brettonwoodského systému v roce 1971 ukončilo přímou vazbu amerického dolaru na zlato a zahájilo éru volně plovoucích měn. Paradoxně tato změna zvýšila atraktivitu zlata jako investičního instrumentu. Od 70. let 20. století se rozvinul moderní trh s investičním zlatem, který umožňuje drobným investorům snadný přístup k této komoditě prostřednictvím standardizovaných slitků, investičních mincí a později také elektronických certifikátů.

V České republice se trh s investičním zlatem plně rozvinul po roce 1989. Od roku 2011 je nákup investičního zlata osvobozen od DPH, což výrazně zvýšilo jeho dostupnost pro běžné investory. Současný český trh nabízí širokou škálu možností od gramových slitků až po uncové investiční mince světových mincoven.

Způsoby nákupu a formy investičního zlata

Nákup fyzického zlata lze realizovat několika způsoby. Investiční slitky představují nejčistší formu investice do zlata s minimální přirážkou nad spotovou cenu. Vyrábějí se v hmotnostech od jednoho gramu až po kilogramové cihly, přičemž nejoblíbenější jsou slitky o váze jedné unce (31,1 gramu). Certifikované slitky od uznávaných rafinerií jako Argor-Heraeus, PAMP nebo Valcambi zajišťují vysokou likviditu při případném prodeji.

Investiční mince kombinují investiční hodnotu s numismatickou přitažlivostí. Mezi nejznámější patří rakouský Philharmoniker, kanadský Maple Leaf, americký Eagle nebo jihoafrický Krugerrand. Tyto mince obsahují přesně definované množství ryzího zlata a jsou uznávány po celém světě. Jejich výhodou je snadná dělitelnost investice a možnost postupného nakupování.

Moderní technologie umožňují také elektronický nákup zlata prostřednictvím certifikátů nebo podílových fondů zaměřených na zlato. Tyto instrumenty odstranují nutnost fyzického skladování, ale investor ztrácí výhodu přímé držby fyzického kovu. Některé společnosti nabízejí možnost alokovaného zlata, kde investor vlastní konkrétní slitky uložené v trezoru, které si může kdykoliv vyzvednout.

Zajímavosti

• Centrální banky světa drží přes 35 000 tun zlata jako měnové rezervy
• Největší zlatý slitek na světě váží 250 kilogramů a má hodnotu přes 300 milionů korun
• Průměrný Čech vlastní přibližně 10 gramů investičního zlata
• Cena zlata vzrostla od roku 2000 o více než 600 procent v korunách
• Těžba jedné unce zlata vyžaduje zpracování až 30 tun horniny
• Veškeré vytěžené zlato v historii by se vešlo do krychle o hraně 22 metrů