Numerián
Numerián byl římský císař v letech 283–284, mladší syn císaře Cara. Doprovázel otce na tažení proti Peršanům a po jeho smrti vládl na východě říše. V listopadu 284 zemřel v Malé Asii za nevyjasněných okolností a jeho smrt otevřela cestu k moci Diocletianovi. Na mincích se jmenuje NVMERIANVS.
| Celé jméno | Marcus Aurelius Numerius Numerianus |
|---|---|
| Vláda | caesar od roku 282, augustus 283–284 |
| Otec | Carus |
| Bratr a spoluvládce | Carinus |
| Konzulát | 284 |
| Úmrtí | listopad 284, Bithýnie v Malé Asii |
| Nástupce na východě | Diocletianus |
| Ražby | antoniniány, aurey, denáry, kvinary, asy |
| Mincovny | Lugdunum, Řím, Ticinum, Siscia, Kyzikos, Antiochie, Tripolis |
Historie
Numeriánův otec Carus se stal císařem roku 282 a ještě na konci téhož roku jmenoval caesary oba své syny – staršího Carina a mladšího Numeriána. Začátkem roku 283 vytáhl Carus na východ proti Peršanům a vzal s sebou Numeriána i pretoriánského prefekta Apra. Tažení skončilo dobytím Seleukie a perského hlavního města Ktésifóntu a všichni tři panovníci přijali vítězný titul Persicus maximus.
V létě 283 Carus náhle zemřel; podle antické tradice ho zasáhl blesk. Numerián se stal augustem a vládl na východě, zatímco jeho bratr Carinus spravoval západ říše. Mladý císař pak vedl vojsko zpět z Persie. Na jaře 284 pobýval v syrské Emese a v témže roce zastával s bratrem konzulát.
Na podzim 284 táhla armáda Malou Asií. Numerián podle úředního vysvětlení trpěl zánětem očí a cestoval v zavřených nosítkách. V listopadu ho vojáci našli mrtvého. Podezření padlo na prefekta Apra, Numeriánova tchána, který císařovu smrt tajil. Vojsko zvolilo novým císařem velitele osobní stráže Dioklése, který Apra před shromážděnými vojáky vlastní rukou zabil. Pod jménem Diocletianus se ujal vlády 20. listopadu 284 a o rok později porazil i Carina.
Numeriánovy mince
Na mincích z doby, kdy byl Numerián caesarem, stojí opis M AVR NVMERIANVS NOB C, často s rubem PRINCIPI IVVENTVT, který oslavuje následníka trůnu jako „předního mezi mládeží“. Jako augustus užíval plný opis IMP C M AVR NVMERIANVS P F AVG nebo kratší IMP NVMERIANVS AVG.
Hlavním nominálem je antoninián s paprsčitou korunou na císařově hlavě. Na řadě kusů stojí v úseku pod rubním výjevem značka XXI, kterou zavedla měnová reforma císaře Aureliana. Rubní strany nesou opisy VIRTVS AVGG, PAX AVGG, ORIENS AVGG nebo VICTORIA AVGG; zdvojené písmeno G označuje dva vládnoucí augusty. Antiochijská mincovna razila typ, na kterém Numerián přijímá z rukou Jova glóbus jako symbol vlády nad světem.
Po Numeriánově smrti vydal jeho bratr Carinus v Římě posmrtné antoniniány s opisem DIVO NVMERIANO a rubem CONSECRATIO s orlem, které připomínají císařovo zbožštění.