Pětihaléř z roku 1924
Pětihaléř z roku 1924 je mimořádně vzácná československá mince navržená Otakarem Španielem a vyražená ve státní mincovně v Kremnici. Ročník nebyl určen pro běžnou sériovou výrobu a znám je jen malý počet zkušebních kusů.
| Stát | Československá republika |
|---|---|
| Nominál | 5 haléřů |
| Autor návrhu | Otakar Španiel |
| Mincovna | Kremnica |
| Kov | mosaz |
| Líc | státní znak a letopočet 1924 |
| Rub | Karlův most a hodnota |
| Označená replika | Kremnica 2000, značka R 2000, 1 000 kusů |
Historie
Československo po vzniku roku 1918 převzalo korunovou měnu, ale zpočátku používalo okolkované bankovky a staré rakousko-uherské mince. Vlastní nominály zavádělo postupně podle možností mincovny, potřeby oběhu a zákonných rozhodnutí nové republiky.
Státní mincovna v Kremnici navázala na staletou uherskou tradici. Po válce musela obnovit provoz, personál, stroje i dodávky kovu. Razila československé mince podle modelů schválených ministerstvem financí a Bankovním úřadem, předchůdcem centrální banky.
Výtvarnou podobu prvních drobných mincí vytvořil sochař a medailér Otakar Španiel. Pětihaléř nesl na líci malý československý znak s dvouocasým lvem a slovenským štítkem, na rubu číslici 5, označení hodnoty a Karlův most.
Pro rok 1924 nebyla objednána běžná oběhová ražba pětihaléře. Mincovna však připravila pracovní razidlo s novým letopočtem a vyrazila omezený počet kusů. Účel se obvykle vykládá jako zkouška razidel nebo příprava pro případ dodatečné objednávky.
Dochované archivní doklady neumožňují bezpečně určit přesný počet vyražených ani rozdaných mincí. V literatuře a na trhu se objevují různá čísla od jednotek po několik desítek.
Jedna tradice tvrdí, že razidlo prasklo a výroba byla zastavena, jiná zdůrazňuje absenci objednávky a pouhou zkušební ražbu. Poškozené či dochované razidlo může podporovat technickou část příběhu, neprokazuje však samo množství ani způsob distribuce všech kusů.
Národní muzeum vlastní jeden z exemplářů. Ročník 1924 se v numismatické literatuře označuje za nejvzácnější československou oběžnou minci. Takové označení se vztahuje k oběžným mincím republiky a sběratelské vzácnosti, nikoli nutně k nejvyšší ceně mezi všemi medailemi, zkouškami a unikáty.
Mincovna Kremnica roku 2000 vydala označenou repliku v nákladu tisíc kusů. Na líci mezi znakem a letopočtem nese údaj R 2000, který ji odlišuje od původní ražby. Existují i další novodobé medaile a kopie, jejichž označení a právní status se liší.
Vysoká cena motivuje k pozměňování běžných ročníků, odstraňování značek replik a výrobě padělků.
Pětihaléř 1924 nebyl běžně vydán do oběhu, přesto patří do československé mincovní historie. Jeho příběh ukazuje rozdíl mezi ročníkem připraveným na razidle, zkušebním kusem a sériovou emisí schválenou a distribuovanou pro platby.
Novodobé připomínky ke stému výročí dokazují trvalou popularitu typu, nejsou však pokračováním původního nominálu.
Vzhled, pravost a odlišení replik
Původní mince odpovídá základnímu Španielovu typu první republiky. Na líci je malý státní znak a letopočet 1924, na rubu velká číslice 5, zkratka hodnoty a Karlův most.
Replika Kremnice z roku 2000 nese zřetelnou značku R 2000. Každý kus bez značky přesto není automaticky originál; existují jiné kopie a padělky, které vznikly odlišným způsobem.
