Poltura
Poltura je drobná mince v hodnotě jeden a půl krejcaru, tedy poloviny groše. Název převzala z polského półtorak (jeden a půl); v Uhrách se razila od roku 1695 z billonu i mědi. Nejznámější jsou měděné poltury povstání Františka II. Rákócziho z let 1704–1707 s uherským znakem a Pannou Marií.
| Hodnota | 1½ krejcaru, polovina groše |
|---|---|
| Původ názvu | polský półtorak (jeden a půl) |
| Ražba v Uhrách | od roku 1695 |
| Hlavní prostředí | Uhry a Sedmihradsko |
| Výrazné období | povstání Františka II. Rákócziho, 1703–1711 |
| Násobky za Rákócziho | 10 a 20 poltur, měděné, s nápisem PRO LIBERTATE |
| Jednotný standard | ne |
Historie
Název pochází z polského półtorak, jeden a půl. V Polsku se tak od roku 1614 nazývaly ražby platné jeden a půl polského groše. Ve Slezsku se poltury razily od 16. století, naposledy roku 1744 v pruské Vratislavi.
V Uhrách se poltura v hodnotě 1½ krejcaru razila od roku 1695. Poltury Josefa I. a Karla VI. byly billonové, za Marie Terezie se razily i měděné. Stříbrné poltury vydávalo také Sedmihradsko.
Během povstání Františka II. Rákócziho (1703–1711) se od roku 1704 razily měděné poltury s korunovaným uherským znakem a opisem POLTURA na líci a Pannou Marií s opisem PATRONA HUNGARIAE na rubu. Vedle nich vznikly měděné desetipoltury a dvacetipoltury s nápisem PRO LIBERTATE; dvacetipoltura platila 30 krejcarů, tedy půl zlatého. Na mincích se objevují značky K–B (Kremnice) a C–M.
Určení poltury
Opis POLTURA, znak nebo portrét a značka mincovny mají při určení přednost před velikostí, protože kov, hmotnost i průměr se mezi emisemi lišily. Měděný kus podobného vzhledu může být také desetipolturou nebo dvacetipolturou, které nesou číslo X nebo XX.
Úplný popis uvádí vydavatele, území, rok, mincovnu, kov, hmotnost a průměr.
