Přemysl Otakar I.

Přemysl Otakar I. byl český kníže v letech 1192–1193 a 1197–1198 a třetí český král z rodu Přemyslovců v období 1198–1230. Je prvním českým králem, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul pro své potomky. Za jeho vlády došlo k přechodu od denárů k brakteátům, což představuje zásadní změnu v české numismatice.

Historie

Přemysl Otakar I. se narodil mezi lety 1155–1167 jako nejstarší syn krále Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské. V letech 1173–1179 pobýval ve vyhnanství, kde se oženil s Adlétou Míšeňskou. Po návratu z vyhnanství v roce 1179 zastupoval svého staršího bratra Bedřicha na Olomoucku ve funkci markraběte. V následných bojích o český trůn stál vždy na straně svého staršího bratra. V letech 1192–1193 se poprvé stal českým knížetem, ale poté se dostal do sporu s pražským biskupem Jindřichem Břetislavem i císařem Jindřichem VI., což vedlo k jeho druhému vyhnanství v letech 1193–1197. Po smrti biskupa Jindřicha Břetislava a po dohodě se svým mladším bratrem Vladislavem Jindřichem nastoupil Přemysl v roce 1197 podruhé na český trůn. Musel překonat roztříštěnost a krizi českého státu, kterou způsobily předchozí občanské války. Aktivně se zapojil do bojů o císařskou korunu mezi Štaufy a Welfy. Proslulou sérií změn svého stranictví během těchto bojů získal postupně potvrzení dědičného královského titulu od obou válčících stran - v roce 1198 od Filipa Švábského a v roce 1203 od Oty IV. Brunšvického, a v roce 1204 i od papeže Inocence III. Králem byl korunován v roce 1198, čímž se stal třetím českým králem z rodu Přemyslovců.

Za vrchol Přemyslova snažení je považován zisk Zlaté buly sicilské v roce 1212 od budoucího císaře Fridricha II. Tento dokument upravoval poměr českých zemí k Říši, zaručoval dědičnost českého královského titulu a zaváděl primogenituru - právo prvorozenectví. Bula také přiznávala českým králům pravomoc uvádět do úřadu pražské a olomoucké biskupy a zaručovala nedělitelnost území českého státu. Za Přemyslovy vlády se také změnil státní znak z plaménkové svatováclavské orlice na českého lva. Kolem roku 1210–1217 došlo k zásadní mincovní reformě - staré silně znehodnocené denáry byly nahrazeny novými brakteáty podle míšeňského vzoru. První brakteáty měly průměr okolo 40 mm a hmotnost téměř 1 gram. Byly to jednostranné mince z tenkého střížku s miskovitým tvarem. Přemysl také založil řadu měst, včetně Hradce Králové (1225), Znojma (1226) a Jemnice (1227). Po druhém sňatku s Konstancií Uherskou v roce 1205 se jeho pozice upevnila. Dne 6. února 1228 nechal svého druhorozeného syna Václava korunovat českým králem. Přemysl Otakar I. zemřel 15. prosince 1230 a zanechal po sobě silný a mezinárodně respektovaný stát.

Význam pro investory a sběratele

Mince Přemysla Otakara I. představují přelomové období české numismatiky s vysokým sběratelským potenciálem. Zejména jeho pozdní denáry a první brakteáty jsou vzácné a historicky významné jako svědkové zásadní mincovní reformy. Pro investory jsou atraktivní jako mince panovníka, který získal dědičný královský titul a položil základy silného českého království. Sběratelé oceňují tyto mince jako doklady přechodu od tradičních oboustranných denárů k jednostranným brakteátům.

Příklady

Z numismatických katalogů jsou známy denáry označené jako Cach 665 s nedoraženými opisy, které reprezentují pozdní období denárové ražby. První brakteáty z jeho vlády se vyznačují velkým průměrem okolo 40 mm a charakteristickým miskovitým tvarem. Tyto mince byly často "němé" - chyběla na nich jména panovníků jako vydavatelů. Brakteáty byly v době platnosti stále nazývány denarius a jejich platnost ukončila až mincovní reforma Václava II. v roce 1300.

Zajímavosti

Přemysl Otakar I. je jediným českým králem, který získal královský titul třikrát - od dvou soupeřících císařů a od papeže. Zajímavé je, že Zlatá bula sicilská dostala své jméno podle toho, že Fridrich II. ještě neměl císařské pečetidlo a použil sicilské. Za jeho vlády došlo ke změně státního znaku - český lev nahradil orlici, což se stalo symbolem sílící královské moci. Pozoruhodné je, že jeho mincovní reforma s přechodem na brakteáty byla inspirována míšeňskými vzory a představovala radikální změnu v českém mincovnictví. Brakteáty se navíc spíše vážily než počítaly, protože lidé je často lámali na menší díly. Přemysl je také posledním českým králem, jehož mince se ještě označovaly jako "denarius" i přesto, že již šlo o brakteáty. Jeho vláda trvala 33 let a je jednou z nejdelších v české historii.