Přemysl Otakar I.

Přemysl Otakar I. byl český panovník z dynastie Přemyslovců, který vládl v letech 1192-1193 a 1197-1198 jako kníže a od roku 1198 až do své smrti v roce 1230 jako český král. Syn Vladislava II. a Jitky Durynské se stal jedním z nejvýznamnějších českých středověkých panovníků, který dosáhl dědičného královského titulu pro českou korunu a položil základy mocenského vzestupu přemyslovského státu ve 13. století.

Historie

První zmínky o Přemyslu Otakarovi pocházejí z roku 1180, kdy se jako mladý princ zasnoubil s neznámou nevěstou. O pět let později, v roce 1185, se poprvé výrazněji projevil na politické scéně, když stanul v čele vojsk svého staršího bratra Bedřicha při tažení na podporu římskoněmeckého císaře Fridricha Barbarossy. Tato vojenská zkušenost formovala jeho budoucí politické směřování a diplomatické schopnosti.

Po smrti Fridricha Barbarossy a jeho syna Jindřicha VI. vypukl v říši boj o trůn mezi Filipem Švábským a Otou IV. Brunšvickým. Přemysl nejprve podporoval Filipa, po jehož zavraždění v roce 1208 přešel na stranu Oty IV. Když však tento papež exkomunikoval, český král pragmaticky změnil stranu a podpořil nového kandidáta Fridricha II. Štaufského. Tato diplomatická obratnost se ukázala jako klíčová pro budoucnost českého království.

Zásadní význam měl rok 1212, kdy Fridrich II. vydal na Přemyslovu podporu takzvanou Zlatou bulu sicilskou. Tento dokument potvrdil dědičnost královského titulu v českých zemích a osvobodil českého krále od většiny povinností vůči říši kromě účasti na říšských jízdách s třemi sty ozbrojenci. Česká koruna získala výjimečné postavení v rámci Svaté říše římské a český král se stal jedním ze sedmi kurfiřtů volících římského krále.

Přemysl Otakar I. se musel vypořádat s několika vnitřními krizemi. Jeho mladší bratr Vladislav Jindřich se opakovaně pokoušel o převzetí moci. První pokus v roce 1193 byl úspěšný a Přemysl musel dočasně odejít do exilu, odkud se vrátil až po bratrově smrti v roce 1197. Další spor vypukl v roce 1216, kdy Vladislav znovu nárokoval trůn, ale Přemysl konflikt vyřešil diplomaticky - uznal syna za spoluvládce a budoucího nástupce.

V roce 1198 byl Přemysl korunován v Mohuči římskoněmeckým králem Filipem Švábským na českého krále. Tato první oficiální královská korunovace českého panovníka měla mimořádný symbolický význam. Papež Inocenc III. sice zpočátku korunovaci neuznával a podporoval protikandidáta Otu Brunšvického, ale po složitých diplomatických jednáních nakonec Přemyslovy nároky akceptoval. Druhou korunovaci podstoupil 24. srpna 1203 v Merseburku, tentokrát papežským legátem.

Závěr Přemyslovy vlády byl věnován upevnění královské moci a zajištění nástupnictví. Roku 1216 nechal uznat svého syna Václava za spoluvládce a budoucího krále, roku 1228 jej nechal slavnostně korunovat. Přemysl Otakar I. zemřel 15. prosince 1230 v Praze, zanechav po sobě stabilizované a mezinárodně respektované království. Jeho manželkou byla od roku 1198 Konstancie Uherská, která mu porodila devět dětí včetně budoucího krále Václava I.

Mincovnictví a správa království

Přemysl Otakar I. razil kvalitní denáry malého střížku, které se staly symbolem jeho vlády. Mince nesly charakteristické vyobrazení sedícího panovníka s insigniemi moci - žezlem a říšským jablkem. Na rubu byl zpravidla zobrazen český lev nebo svatý Václav. Tyto brakteáty byly raženy především v pražské mincovně v letech 1224-1230 a patří k nejkvalitnějším českým raženým mincím raného 13. století.

Panovník provedl významné správní reformy. Podporoval zakládání měst podle německého práva, což přinášelo ekonomický rozvoj. Za jeho vlády vznikla nebo získala městská práva důležitá centra jako Hradec Králové nebo Plzeň. Přemysl také podporoval kolonizaci pohraničí, která přinášela nové zemědělské technologie a řemeslné dovednosti. Církevní instituce získaly rozsáhlé majetkové dary a privilegia.

V zahraniční politice Přemysl prosazoval dynastickou politiku prostřednictvím sňatků svých dětí. Dcera Anežka byla určena pro významné evropské dvory, syn Václav se oženil s Kunhutou Štaufskou. Tyto svazky posilovaly mezinárodní postavení českého království a vytvářely síť spojeneckých vztahů napříč střední Evropou.

Zajímavosti

• Přemysl Otakar I. byl prvním českým panovníkem, který dosáhl dědičného královského titulu uznaného papežem i císařem
• Jeho přezdívka "Otakar" vznikla zkomolením jména Ota, podle císaře Oty IV., kterého původně podporoval
• Za jeho vlády bylo v Čechách raženo přibližně 6000 hřiven stříbra ve formě brakteátů
• Přemysl se celkem čtyřikrát oženil - s Adlétou Míšeňskou, Konstancií Uherskou a dalšími
• V roce 1214 založil nový hrad Ondřej, který vedl k vyhlášení klatby nad českým královstvím
• Jeho vojenský závazek vůči říši činil pouhých 300 ozbrojených jezdců, což bylo výrazně méně než u jiných říšských knížat