Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka byl konflikt mezi Pruskem vedeným Bismarckem a Druhým císařstvím Napoleona III. v letech 1870 až 1871. Válka vedla ke sjednocení Německa pod pruským vedením a pádu francouzského císařství. Pro numismatiku je prusko-francouzská válka významná jako období ražby válečných a obléhacích mincí, vytvoření zlaté marky jako jednotné německé měny a francouzských reparací v bezprecedentní výši 5 miliard franků.
Historie
Prusko-francouzská válka měla kořeny v Bismarckově snaze sjednotit Německo pod pruskou nadvládou a francouzských obavách z německé jednoty. Bezprostřední příčinou byla španělská nástupnická krize, kdy Hohenzollernský princ Leopold byl navržen na španělský trůn. Francouzský odpor vedl ke stažení kandidatury, ale Francie požadovala záruky do budoucna. Bismarck upravil emžskou depeši tak, aby vypadala jako urážka francouzského vyslance, což vyprovkovalo Francii k vyhlášení války 19. července 1870.
Pruská mobilizace a soustředění vojsk díky železniční síti byla rychlejší než francouzská. Moltkeho plán obklíčení francouzských armád fungoval dokonale. Bitvy u Wörthu a Spichern 6. srpna otevřely Alsasko a Lotrinsko. MacMahonova armáda byla obklíčena u Sedanu 1. září 1870, kde byl zajat sám Napoleon III. se 100 tisíci vojáky. Zpráva o kapitulaci císaře vedla 4. září k vyhlášení třetí republiky v Paříži. Vláda národní obrany vedená Gambettou pokračovala v odporu.
Prusové oblehli Paříž od 19. září 1870 do 28. ledna 1871. Dvamilionové město bylo odříznuto od světa, komunikace probíhala balonem a poštovními holuby. Hlad a bombardování donutily Paříž ke kapitulaci. Mezitím Gambetta organizoval lidové armády v provinciích, které však byly poraženy u Orléans a Le Mans. Dne 18. ledna 1871 byl pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem ve Versailles, symbolickém místě francouzské slávy.
Frankfurtský mír 10. května 1871 byl pro Francii tvrdý. Ztratila Alsasko-Lotrinsko s 1,6 milionu obyvatel, pevnost Mety a železárnými oblastmi. Válečné reparace 5 miliard zlatých franků byly bezprecedentní. Německá okupace měla trvat do zaplacení. Francie zaplatila překvapivě rychle do roku 1873 národní subskripcí. Pařížská komuna v březnu až květnu 1871 byla potlačena Thiersovou vládou s 30 tisíci mrtvými. Válka vytvořila německou říši, ale zasela semena budoucího konfliktu.
Ekonomické a mincovní aspekty války
Prusko-francouzská válka revolucionalizovala válečné finance. Prusko využilo francouzské kontribuce z okupovaných území a později obrovské reparace k vytvoření zlaté marky jako jednotné německé měny. Marka nahradila různé tolary a jižoněmecké guldeny v poměru 3 marky za tolar. Zlatý standard založený na francouzském zlatě stabilizoval německou ekonomiku. Francie musela razit speciální 5frankové mince pro rychlejší splácení reparací.
Obležená města razila nouzové mince z různých materiálů. Paříž vydávala bronzové 10centimové mince, Štrasburk razil mince z pocínovaného železa. Mety použila kostelní zvony. Francie vydávala papírové franky kryté budoucími reparacemi od Německa, které nikdy nepřišly. Německé vítězné tolary s obrazem Germania triumfující nad Francií byly propagandistickým mistrovským dílem. Ekonomický boom v Německu z francouzského zlata vedl ke gründerské horečce a krachu v roce 1873.
Zajímavosti
- Bismarck upravil emžskou depeši při obědě s Moltkem a Roonem
- Pařížané jedli během obléhání slony ze zoo včetně oblíbených Castora a Polluxe
- Zlatá marka byla první jednotnou německou měnou v historii
- Balony z obleženého Paříže přepravily 2,5 milionu dopisů
- Francouzské reparace představovaly čtvrtinu národního HDP
- Krupp děla poprvé prokázala převahu oceli nad bronzem