Půlkrejcar

PůlkrejcarPůlkrejcar je drobná mince v hodnotě poloviny krejcaru, ražená v habsburských zemích nejprve ze stříbra a později z mědi. V českých zemích ho poprvé razila Kutná Hora v letech 1621–1622 jako jednostranný stříbrný kus o hmotnosti 0,56 g. Poslední pražský půlkrejcar je měděný ročník 1851.

Hodnota 1/2 krejcaru
Kov stříbro, později měď
První ražba v českých zemích 1621–1622, Kutná Hora, Ferdinand II. Štýrský, mincmistr Šebestián Hölzl
Hmotnost (kutnohorský 1621–1622) 0,56 g
Další mincovny stříbrných půlkrejcarů Praha, Jáchymov, Vratislav, Nisa
Poslední stříbrný pražský půlkrejcar 1759, Marie Terezie, 0,51 g
Hmotnost (měděný 1800) 2,19 g
Pražské měděné ročníky 1800 a 1851

Historie

Půlkrejcar patří k nejmenším nominálům krejcarové soustavy. V českých zemích se poprvé objevil za Ferdinanda II. Štýrského v době takzvané kiprové (dlouhé) mince na počátku třicetileté války. Mincovna v Kutné Hoře tehdy za mincmistra Šebestiána Hölzla razila jednostranný stříbrný půlkrejcar o hmotnosti 0,56 g s ročníky 1621–1622.

Po kaládě na konci roku 1623 se v mincovnách Koruny české opět razila plnohodnotná mince – takzvaná mince dobrého zrna. V tomto období se půlkrejcary razily také v Praze a Jáchymově a ve slezských mincovnách ve Vratislavi a v Nise. Vratislav razila jednostranné půlkrejcary s ročníky 1624–1625 a 1627.

Stříbrné půlkrejcary se razily až do vlády Marie Terezie. Poslední jednostranný stříbrný půlkrejcar vyšel v Praze roku 1759 a vážil 0,51 g. Téhož roku jej nahradila měděná grešle. V celé monarchii pak měděné krejcary a půlkrejcary jako kreditní mince zavedl patent z roku 1760.

Měděný půlkrejcar o hmotnosti 2,19 g zavedl dekret z 1. srpna 1800. Za Františka II. (jako rakouský císař František I.) ho pražská mincovna razila jen s jediným ročníkem 1800, v době mincmistra Ignáce Kendlera. Znovu jej zavedl František Josef I. nařízením ze 7. dubna 1851. V Praze se tehdy razil opět jen jediný ročník, 1851, za mincmistra Aloise France.

Stříbrné a měděné půlkrejcary

Kutnohorský půlkrejcar z let 1621–1622 i poslední pražský z roku 1759 jsou jednostranné stříbrné mince o hmotnosti 0,56 g a 0,51 g. Měděný půlkrejcar z roku 1800 vážil 2,19 g, tedy zhruba čtyřikrát víc.

Pod názvem půlkrejcar se tak skrývají odlišné mince: drobné stříbrné ražby 17. a 18. století a měděné kusy, v Praze s jedinými ročníky 1800 a 1851. K určení konkrétního kusu je proto nutné znát kov, mincovnu a ročník.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet