Půlkrejcar
Půlkrejcar je drobná mince v hodnotě poloviny krejcaru, ražená v habsburských zemích nejprve ze stříbra a později z mědi. V českých zemích ho poprvé razila Kutná Hora v letech 1621–1622 jako jednostranný stříbrný kus o hmotnosti 0,56 g. Poslední pražský půlkrejcar je měděný ročník 1851.
| Hodnota | 1/2 krejcaru |
|---|---|
| Kov | stříbro, později měď |
| První ražba v českých zemích | 1621–1622, Kutná Hora, Ferdinand II. Štýrský, mincmistr Šebestián Hölzl |
| Hmotnost (kutnohorský 1621–1622) | 0,56 g |
| Další mincovny stříbrných půlkrejcarů | Praha, Jáchymov, Vratislav, Nisa |
| Poslední stříbrný pražský půlkrejcar | 1759, Marie Terezie, 0,51 g |
| Hmotnost (měděný 1800) | 2,19 g |
| Pražské měděné ročníky | 1800 a 1851 |
Historie
Půlkrejcar patří k nejmenším nominálům krejcarové soustavy. V českých zemích se poprvé objevil za Ferdinanda II. Štýrského v době takzvané kiprové (dlouhé) mince na počátku třicetileté války. Mincovna v Kutné Hoře tehdy za mincmistra Šebestiána Hölzla razila jednostranný stříbrný půlkrejcar o hmotnosti 0,56 g s ročníky 1621–1622.
Po kaládě na konci roku 1623 se v mincovnách Koruny české opět razila plnohodnotná mince – takzvaná mince dobrého zrna. V tomto období se půlkrejcary razily také v Praze a Jáchymově a ve slezských mincovnách ve Vratislavi a v Nise. Vratislav razila jednostranné půlkrejcary s ročníky 1624–1625 a 1627.
Stříbrné půlkrejcary se razily až do vlády Marie Terezie. Poslední jednostranný stříbrný půlkrejcar vyšel v Praze roku 1759 a vážil 0,51 g. Téhož roku jej nahradila měděná grešle. V celé monarchii pak měděné krejcary a půlkrejcary jako kreditní mince zavedl patent z roku 1760.
Měděný půlkrejcar o hmotnosti 2,19 g zavedl dekret z 1. srpna 1800. Za Františka II. (jako rakouský císař František I.) ho pražská mincovna razila jen s jediným ročníkem 1800, v době mincmistra Ignáce Kendlera. Znovu jej zavedl František Josef I. nařízením ze 7. dubna 1851. V Praze se tehdy razil opět jen jediný ročník, 1851, za mincmistra Aloise France.
Stříbrné a měděné půlkrejcary
Kutnohorský půlkrejcar z let 1621–1622 i poslední pražský z roku 1759 jsou jednostranné stříbrné mince o hmotnosti 0,56 g a 0,51 g. Měděný půlkrejcar z roku 1800 vážil 2,19 g, tedy zhruba čtyřikrát víc.
Pod názvem půlkrejcar se tak skrývají odlišné mince: drobné stříbrné ražby 17. a 18. století a měděné kusy, v Praze s jedinými ročníky 1800 a 1851. K určení konkrétního kusu je proto nutné znát kov, mincovnu a ročník.
