Rakousko
Rakousko je středoevropská země, která byla po staletí jádrem habsburské monarchie a jednou z nejvýznamnějších evropských velmocí. Rakouské mincovny ve Vídni, Kremnici a Halle razily stříbrné tolary Marie Terezie, zlaté dukáty a od devatenáctého století koruny, které patřily mezi nejstabilnější a nejdůvěryhodnější měny Evropy.
Historie
Území dnešního Rakouska bylo osídleno již v pravěku, ve starověku zde žili Keltové a později se stalo součástí římských provincií Noricum a Panonie. Po pádu Říma území ovládli Bavoři a Slované, v osmém století se stalo součástí Francké říše. Rakouská marka byla založena Karlem Velikým v roce 796 jako pohraničního území proti Avarům. Po bitvě na Lechu v roce 955 byla znovu zřízena Východní marka, která se postupně osamostatnila. V roce 976 ji získali Babenberkové, kteří vládli až do roku 1246. Za jejich vlády byla marka v roce 1156 povýšena na vévodství a Vídeň se stala rezidencí.
V roce 1278 porazil Rudolf Habsburský českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli a získal Rakousko pro rod Habsburků, který zde vládl až do roku 1918. Habsburkové postupně rozšířili své državy sňatkovou politikou a dědickými smlouvami - získali České země, Uhry, část Itálie, Španělsko a jeho kolonie. V šestnáctém století se Rakousko stalo předním bojovníkem proti tureckým výbojům - Turci byli dvakrát poraženi u Vídně v letech 1529 a 1683. Po vítězství prince Evžena Savojského získalo Rakousko většinu Uher, Sedmihradsko a část Balkánu. Marie Terezie a její syn Josef II. modernizovali monarchii osvícenskými reformami - zrušili nevolnictví, zavedli povinnou školní docházku a náboženskou toleranci.
Napoleonské války přinesly Rakousku těžké porážky, ztrátu Svaté říše římské a vznik Rakouského císařství v roce 1804. Kancléř Metternich učinil z Vídně centrum evropské diplomacie a Vídeňský kongres v roce 1815 obnovil rakouskou moc. Revoluce 1848 otřásla monarchií, mladý František Josef I. však obnovil absolutismus. Po porážce v prusko-rakouské válce 1866 bylo Rakousko vyloučeno z Německa a v roce 1867 bylo přeměněno na dualistické Rakousko-Uhersko. První světová válka znamenala konec monarchie - v roce 1918 vznikla malá Rakouská republika. Anšlus v roce 1938 připojil Rakousko k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo Rakousko okupováno spojenci až do roku 1955, kdy získalo nezávislost a vyhlásilo neutralitu. Od roku 1995 je Rakousko členem Evropské unie.
Rakouské mincovnictví
Rakouské mincovnictví má dlouhou tradici sahající do středověku. První rakouské mince razili Babenberkové ve dvanáctém století - byly to stříbrné fenigy s rakouským štítem. Habsburkové rozvinuli mincovní systém a vídeňská mincovna se stala jednou z nejvýznamnějších v Evropě. Od patnáctého století Rakousko razilo zlaté dukáty a stříbrné guldinery podle říšského mincovního řádu. V šestnáctém století začala ražba tolarů ze stříbra z tyrolských a českých dolů. Ferdinand I. sjednotil mincovní systém habsburských zemí a zavedl jednotné standardy.
Marie Terezie provedla v roce 1750 měnovou reformu a zavedla konvenční měnu. Tolar Marie Terezie ražený od roku 1741 se stal nejrozšířenější obchodní mincí světa - byl přijímán od Afriky po Arábii a razí se dodnes jako investiční mince. Josef II. pokračoval v reformách a zavedl papírové peníze. V devatenáctém století Rakousko zavedlo zlatý standard a od roku 1892 razilo zlaté koruny a haléře. Rakousko-uherská koruna byla stabilní měnou až do první světové války. Poválečná hyperinflace zničila rakouskou měnu, v roce 1925 byl zaveden šilink, který vydržel až do zavedení eura v roce 2002. Rakouská mincovna ve Vídni dnes razí euromince a slavnou investiční minci Vídeňští filharmonici, která patří mezi nejprodávanější zlaté mince světa.
Zajímavosti
- Tolar Marie Terezie je nejdéle kontinuálně raženou mincí na světě - od roku 1741 dodnes
- Vídeňská mincovna vlastní největší sbírku historických razidel v Evropě - přes 60 tisíc kusů
- Rakouský dukát z roku 1915 je oficiálním zlatým investičním standardem dodnes
- V solných dolech v Hallstattu byly nalezeny keltské mince staré 2500 let
- Zlatá mince Vídeňští filharmonici byla první investiční mincí s nominální hodnotou v eurech