Rudolfův Majestát
Rudolfův majestát je listina vydaná 9. července 1609 císařem Rudolfem II. jako českým králem, která v Českém království zaručila náboženskou svobodu nekatolickým stavům i jejich poddaným. Byla na svou dobu mimořádně vstřícná – a její porušování se stalo záminkou k třicetileté válce.
| Datum vydání | 9. července 1609 |
|---|---|
| Vydal | Rudolf II. jako český král |
| Zaručovala | náboženskou svobodu nekatolíkům včetně poddaných |
| Platnost ukončena | 1627, po porážce stavovského povstání |
Historie
Rudolf II. majestát nevydal z přesvědčení, ale z tísně. Císař byl na sklonku vlády v mocenském zápase s bratrem Matyášem a potřeboval podporu českých stavů; ty ji podmínily zárukou náboženských svobod. Listina tak byla cenou za politickou loajalitu, ne projevem tolerance panovníka.
Obsahově šla dál než většina soudobých dohod v Evropě. Zaručovala svobodu vyznání nejen šlechtě a městům, ale i poddaným – což bylo v době, kdy jinde platila zásada „čí vláda, toho náboženství", zcela neobvyklé. Stavové navíc dostali právo volit obránce svobod a stavět vlastní kostely.
Krátce nato se ale ukázalo, jak je záruka křehká. Spory o kostely postavené na církevní půdě v Broumově a Hrobu vedly ke stížnostem, že se majestát porušuje – a když byly odmítnuty, došlo 23. května 1618 k pražské defenestraci. Tím začalo stavovské povstání a s ním třicetiletá válka.
Konec listiny byl symbolický. Po porážce stavů na Bílé hoře nechal Ferdinand II. majestát roku 1627 přeříznout a jeho pečeť odstranit; Obnovené zřízení zemské pak katolictví prohlásilo za jediné povolené vyznání. Poškozený originál se dochoval a je uložen v Národním archivu.
Rudolfova doba očima numismatiky
Vláda Rudolfa II. patří k nejzajímavějším obdobím českého mincovnictví. Císař sídlil v Praze, obklopil se umělci a řemeslníky a mincovní produkce té doby dosahuje výjimečné umělecké úrovně – rytci pracovali pro dvůr, který si potrpěl na detail.
Vyhledávané jsou především tolary a jejich násobky. Rudolfovy tolary se razily v Praze, Kutné Hoře i Jáchymově a jejich portréty patří k tomu nejlepšímu, co středoevropská ražba té doby přinesla. Zvláštní kapitolou jsou tlusté ražby, tedy mince o několikanásobné tloušťce určené jako dary – ty jsou dnes mezi nejdražšími českými mincemi vůbec.
Vedle mincí vznikaly i medaile a klipy, tedy ražby na čtvercovém střížku. U všech těchto kusů rozhoduje o ceně kombinace vzácnosti, zachovalosti a uměleckého provedení; u nejdražších položek je posudek nebo doložený původ prakticky nutností.