Salická dynastie

Salická dynastie byl panovnický rod z Porýní, z něhož v letech 1024–1125 vzešli čtyři němečtí králové a římští císaři: Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV. a Jindřich V. Za jejich vlády dosáhla císařská moc vrcholu a propukl boj o investituru s papežstvím. Základní mincí říše byl tehdy stříbrný denár.

Doba vlády 1024–1125
Panovníci Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV., Jindřich V.
Původ Porýní, državy ve Wormsgau a Speyergau
Pohřebiště katedrála ve Špýru
Hlavní spor boj o investituru, ukončený Wormským konkordátem 1122
Mince stříbrné denáry, mimo jiné z mincoven Goslar, Dortmund, Duisburg a Cáchy

Historie

Rod pocházel z Porýnských Franků a jeho državy ležely ve Wormsgau a Speyergau. V roce 982 se jeho příslušníci nazývali Wormští; označení reges salici, salští králové, se objevuje až v letech 1139–1140. Zakladatel dynastie Konrád II. byl zvolen německým králem 4. září 1024 po smrti Jindřicha II., posledního z Otonů. Roku 1027 ho papež Jan XIX. korunoval císařem a roku 1033 se v Payerne dal korunovat burgundským králem. Ediktem Constitutio de feudis z 28. května 1037 učinil dědičnými nižší léna v říšské Itálii.

Jeho syn Jindřich III. Černý vládl v letech 1039–1056 a od roku 1046 jako císař. Na synodě v Sutri roku 1046 sesadil tři soupeřící papeže a dosadil Klimenta II.; také další papežové za jeho vlády byli Němci. Českého knížete Břetislava I. přinutil roku 1041 k míru a uherskému králi Petru Orseolovi vrátil roku 1044 trůn výměnou za slib věrnosti. V Goslaru u císařských dolů na Rammelsbergu vybudoval salickou falc s kolegiátním kostelem svatého Šimona a Judy.

Jindřich IV. nastoupil po otcově smrti v říjnu 1056, ještě před svými šestými narozeninami, a během poručnické vlády císařská moc slábla. Jeho vládu poznamenal boj o investituru s papežem Řehořem VII. Papež císaře roku 1076 exkomunikoval a Jindřich musel roku 1077 konat kajícnou cestu do Canossy. Konflikt pokračoval, Jindřich jmenoval vzdoropapeže a dobyl Řím, ale nakonec ho svrhl vlastní syn Jindřich V. Zemřel roku 1106 v Lutychu bez usmíření s církví.

Jindřich V., poslední salický císař, vládl v letech 1106–1125. Pokračoval v boji o investituru, zajal papeže Paschala II. a vynutil si roku 1111 císařskou korunovaci. Wormský konkordát z roku 1122 ukončil spor rozdělením světské a duchovní investitury. Jindřich V. zemřel roku 1125 bez dědice a salická dynastie vymřela po meči. Rodový majetek zdědila jeho sestra Anežka, z jejíhož prvního manželství vzešli Štaufové.

Mincovnictví salické dynastie

Za salických panovníků byl základní mincí říše stříbrný denár. Královské denáry razily mimo jiné mincovny v Goslaru, Dortmundu, Duisburgu, Cáchách a Augšpurku, panovníkovo jméno nesou i denáry z Mohuče, Trevíru, Wormsu a Špýru. Na líci obvykle nesou korunovanou bustu panovníka s opisem HEINRICVS IMP nebo CHVONRADVS IMP, na rubu kříž nebo hradby se stavbou a jméno mincovny.

Goslarské denáry Jindřicha IV. nesou na rubu buď hradby s dvouvěžovou stavbou a opisem GOSLARIVM, nebo busty apoštolů Šimona a Judy, patronů kolegiátního kostela v goslarské falci. Apoštolové jsou i na goslarských denárech Jindřicha V.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet