Sasko

Sasko bylo významné německé kurfiřtství a později království, jehož mincovny v Drážďanech a Freibergu patřily mezi nejdůležitější v Evropě. Saské tolary, groše a dukáty z místního stříbra z Krušných hor ovlivnily vývoj evropského mincovnictví a staly se vzorem kvality a uměleckého zpracování.

Historie

Saské mincovnictví začalo ve dvanáctém století, kdy markrabí Ota Bohatý získal od císaře Fridricha Barbarossy mincovní právo. První saské mince byly brakteáty, tenké stříbrné mince ražené pouze z jedné strany. Zásadní zlom nastal v roce 1168 objevením bohatých stříbrných ložisek u Freibergu, která učinila ze Saska jednu z nejbohatších zemí Svaté říše římské. Freiberská mincovna, založená kolem roku 1180, se stala centrem produkce kvalitních stříbrných mincí. Ve třináctém a čtrnáctém století saské groše s obrazem míšeňského lva dominovaly oběhu ve střední Evropě.

V roce 1500 začalo Sasko jako první razit velké stříbrné mince zvané guldengroschen nebo tolary podle vzoru tyrolských mincí. Tyto saské tolary se staly modelem pro tolarové mince v celém Německu a daly název americkému dolaru. Za vlády kurfiřta Augusta Silného v prvních desetiletích osmnáctého století dosáhlo saské mincovnictví vrcholu. Drážďanská mincovna razila nádherné barokní tolary a dukáty s portréty panovníka a alegoriemi. August také založil státní porcelánku v Míšni, jejíž výrobky se staly známými jako bílé zlato Saska.

V devatenáctém století se Sasko stalo královstvím a jeho mincovny pokračovaly v tradici kvalitní ražby. Drážďany razily zlaté a stříbrné mince s vysokým reliéfem a detailním zpracováním. Sasko bylo průkopníkem v zavádění desetinné měnové soustavy v Německu a jeho vereinstaler se stal základem německé měnové unie. Po sjednocení Německa v roce 1871 saské mincovny razily říšské marky se značkou E pro Drážďany. Mincovní činnost v Sasku skončila po první světové válce, když abdikoval poslední saský král Fridrich August III.

Centrum evropského stříbra

Sasko bylo stříbrnou pokladnicí Evropy díky dolům v Krušných horách. Města jako Freiberg, Annaberg a Schneeberg těžila stříbro po staletí a zásobovala mincovny kvalitním kovem. Saské horní právo a mincovní technika se staly vzorem pro další evropské země. Saští odborníci byli zváni do Ruska, Španělska a Ameriky jako poradci pro zakládání mincoven a dolů.

Technologické inovace ze Saska ovlivnily celé evropské mincovnictví. Saské mincovny byly průkopníky v používání válcovacích strojů pro přípravu střížků a šroubových lisů pro ražbu. Drážďanská mincovna vyvinula techniku vícenásobné ražby pro dosažení vysokého reliéfu na pamětních mincích. Saští rytci jako například rodina Krügerů vytvářeli umělecká razidla, která patří k vrcholům barokního umění.

Zajímavosti

• V saských Krušných horách bylo vytěženo více než 5000 tun stříbra během pěti století
• Saský kurfiřt August nechal vyrazit tolar o průměru 72 milimetrů, největší pravidelně ražená mince své doby
• Drážďanská mincovna vlastnila sbírku přes 200 tisíc mincovních razidel od středověku po moderní dobu
• Saské tolary byly tak oblíbené, že je padělali v Polsku, Dánsku a Nizozemsku
• Poslední saská mince byla vyražena 11. listopadu 1918, v den abdikace krále