Šlikové

Šlikové byli významným českým hraběcím rodem, který od počátku 16. století provozoval vlastní mincovnictví a zásadně ovlivnil těžbu stříbra v Krušných horách. Tento původně měšťanský rod z Chebu povýšený do šlechtického stavu se proslavil založením Jáchymova a ražbou tolarů, které daly název americkému dolaru. V numismatice představují šlikovské ražby vrchol renesančního mincovnictví v českých zemích.

Historie

Rod Šliků pochází z Chebu, kde jsou doloženi od 14. století jako významní měšťané a obchodníci. Základy pozdějšího bohatství položil Kašpar Šlik, který zemřel roku 1499. Za svého života nashromáždil značný majetek a postupně získal rozsáhlá panství v severozápadních Čechách - Loketsko, Ostrov u Karlových Varů, Falknov (dnešní Sokolov) a další území. Jeho synové zdědili nejen majetek, ale také podnikatelského ducha a schopnost využít příležitostí.

Přelomový okamžik v historii rodu nastal, když Štěpán Šlik (1487-1526) společně se svými sedmi bratry objevil bohatá stříbrná ložiska na jižním svahu Krušných hor. V údolí poblíž osady Konradsgrün (české Údolí) založili roku 1514 prosperující důlní podnik. Místo rychle rostlo a přitahovalo horníky z celé střední Evropy. Z původní hornické osady vzniklo během několika let významné horní město, které dostalo název Údolí svatého Jáchyma - Jáchymov.

Hospodářský úspěch těžby vedl Štěpána Šlika k jednání s českým a uherským králem o získání mincovního práva. Privilegium obdržel 9. ledna 1520 a dodatečně bylo potvrzeno králem Ludvíkem Jagellonským dne 17. října 1523 v Budíně. Toto právo opravňovalo Šliky razit vlastní mince ze stříbra vytěženého v jejich dolech, což představovalo mimořádnou výsadu obvykle vyhrazenou pouze panovníkovi.

Již roku 1520 zahájili Šlikové intenzivní ražbu mincí v jáchymovské mincovně. Současně provozovali mincovnu také v Horním Slavkově. Nejslavnějším produktem těchto mincoven se staly stříbrné tolary s vyobrazením svatého Jáchyma, které se podle místa ražby začaly nazývat "jáchymovské tolary" nebo zkráceně "joachimsthaler". Z tohoto názvu později vzniklo označení "tolar" a následně anglický "dollar".

Po nástupu Ferdinanda I. na český trůn (1526-1564) došlo k postupnému omezování šlikovských privilegií. Nový panovník usiloval o centralizaci mincovní správy a odebrání mincovního práva šlechtickým rodům. Šlikům sice formálně mincovní právo odejmul, ale zachovali si významný vliv na provoz dolů a obchod se stříbrem. Definitivní konec jejich působení v Krušných horách přišel po neúspěšném stavovském povstání roku 1547, kdy byla jejich území zkonfiskována jako trest za účast na odboji proti králi.

Mincovní činnost rodu byla obnovena až za Ferdinanda II., kdy hrabě Jindřich Šlik (1621-1650) získal panství Planá u Mariánských Lázní. Od roku 1627 zde intenzivně razil různé nominály - dukáty, dvoutolary, tolary, tříkrejcary, krejcary a haléře. Ražba v Plané pokračovala do roku 1663 za Jindřichova syna Františka Arnošta (1650-1675), který však panství roku 1665 prodal.

Poslední etapa šlikovského mincovnictví probíhala již pouze v pražské mincovně, kde členové rodu razili mince reprezentativního charakteru. František Josef Šebestián hrabě Šlik (1656-1740) nechal razit tolary v letech 1677 a 1716, půltolar roku 1677 a desetidukát s dukátem roku 1716. Jeho syn František Jindřich (1696-1715) razil dukáty a tolary, poslední ražby uskutečnil Leopold Jindřich hrabě Šlik (1729-1770), který v pražské mincovně nechal roku 1767 vyrazit dukát a tolar.

Význam pro české mincovnictví a ekonomiku

Šlikovské mincovnictví představovalo revoluční prvek v ekonomice raného novověku. Masová produkce kvalitních stříbrných tolarů v Jáchymově ovlivnila měnové systémy celé Evropy. Jáchymovské tolary se díky své konstantní váze a ryzosti (29,23 gramu při ryzosti 931/1000) staly vyhledávaným platidlem v mezinárodním obchodě.

Technická úroveň šlikovských mincoven byla mimořádně vysoká. Využívaly nejmodernější razicí techniky své doby včetně válcových stolic pro přípravu střížků. Kvalita provedení a umělecká hodnota šlikovských ražeb, zejména portrétních medailí členů rodu, patří k vrcholům renesančního medailérství.

Ekonomický dopad šlikovské těžby a mincovnictví byl obrovský. V letech největšího rozkvětu produkoval Jáchymov ročně až 3 tuny čistého stříbra, což představovalo významný podíl na celkové evropské produkci. Příjmy z dolů a mincoven umožnily Šlikům budovat rozsáhlá panství a podporovat kulturní rozvoj regionu.

Zajímavou zvláštností šlikovských mincí je absence portrétu vydavatele na běžných obchodních ražbách. Na rozdíl od jiných šlechtických rodů s mincovním právem se Šlikové nechávali zobrazovat pouze na reprezentativních medailích, nikoliv na tolarech určených pro oběh.

Zajímavosti

• Název amerického dolaru pochází od jáchymovského tolaru přes německé "Thaler" a nizozemské "daalder"
• V době největšího rozkvětu měl Jáchymov přes 18 000 obyvatel a byl druhým největším městem Českého království po Praze
• Šlikové vlastnili jednu z největších renesančních knihoven ve střední Evropě čítající přes 6000 svazků
• Z jáchymovského stříbra byl vyroben hlavní oltář chrámu svatého Víta na Pražském hradě
• Rod Šliků vlastnil současně majetek na Jičínsku - hrady Kopidlno, Jičíněves, Šlikova Ves, Veliš a Prachovské skály
• Poslední mužský potomek rodu Leopold Jindřich zemřel roku 1770 bez dědiců, čímž rod po meči vymřel