Slitek
Slitek je normovaný odlitek z drahého kovu, který se vyrábí v přesně stanovené hmotnosti a čistotě pro investiční účely nebo průmyslové využití. Nejčastěji se jedná o slitky ze zlata, stříbra, platiny či palladia, které jsou opatřeny razítkem výrobce, údaji o hmotnosti, ryzosti a unikátním sériovým číslem.
Historie
Slitky drahých kovů patří mezi nejstarší formy uchovávání hodnoty v lidské civilizaci. První doložené používání zlatých a stříbrných slitků pochází z období starověké Mezopotámie, přibližně z období 3000 let před naším letopočtem. Ve starověkém Egyptě sloužily zlaté slitky především jako platidlo při velkých obchodních transakcích mezi panovníky a chrámy. Tyto rané formy slitků měly různé tvary a nebyly ještě standardizovány podle jednotné váhy.
Významný rozvoj výroby slitků nastal v období antického Řecka a Říma, kde se začaly objevovat první pokusy o jejich normování. Římané vytvořili systém označování slitků razítky, které garantovaly jejich původ a kvalitu. Po pádu západořímské říše se centrum obchodu se slitky přesunulo do Byzance a později do arabského světa, kde bagdádský chalífát zavedl přísné normy pro výrobu zlatých a stříbrných slitků.
Ve středověké Evropě byly slitky důležitým prostředkem mezinárodního obchodu. Benátští a janovští kupci používali stříbrné slitky pro obchodování s Orientem. V období 13. až 15. století se centrem výroby slitků staly německé hornické oblasti, především Sasko a Harc. Zde vznikly první cechovní předpisy upravující výrobu a označování slitků.
Průmyslová revoluce přinesla zásadní změny ve výrobě slitků. V 19. století došlo k mezinárodní standardizaci hmotností a ryzostí. Vznikly první specializované rafinerie, které vyráběly slitky podle přesných norem. Londýnská burza kovů zavedla v roce 1919 standard pro obchodování se zlatými slitky, známý jako Good Delivery, který platí dodnes.
Dvacáté století přineslo další rozvoj technologií výroby slitků. Po opuštění zlatého standardu v sedmdesátých letech se slitky staly především investičním nástrojem dostupným širší veřejnosti. Moderní rafinerie dnes vyrábějí slitky v široké škále hmotností od jednoho gramu až po standardní burzovní slitky vážící 400 trojských uncí zlata nebo 1000 trojských uncí stříbra.
Vlastnosti a výroba slitků
Moderní slitky drahých kovů se vyrábějí dvěma základními metodami. Lité slitky vznikají nalitím roztaveného kovu do formy, zatímco ražené slitky se vyrábějí lisováním z kovových pásů nebo plátů. Každý slitek musí obsahovat povinné označení: jméno výrobce nebo jeho logo, hmotnost, ryzost kovu a jedinečné sériové číslo pro identifikaci.
Ryzost slitků se udává v promile nebo v karátech. Investiční zlaté slitky mají standardní ryzost 999,9 promile (24 karátů), což znamená čistotu 99,99 procent. Stříbrné slitky dosahují ryzosti minimálně 999 promile. Platinové a palladiové slitky se vyrábějí v čistotě 999,5 promile.
Hmotnost slitků se uvádí v gramech, kilogramech nebo trojských uncích. Nejběžnější investiční velikosti jsou 1, 5, 10, 20, 50, 100, 250, 500 a 1000 gramů. Pro institucionální investory se vyrábějí slitky o hmotnosti 12,5 kilogramu zlata nebo 30 kilogramů stříbra.
Významní světoví výrobci slitků musí splňovat přísné mezinárodní normy. Mezi nejuznávanější patří švýcarské rafinerie PAMP, Valcambi a Argor-Heraeus, německá Heraeus, australská Perth Mint nebo kanadská Royal Canadian Mint. V České republice vyrábí investiční slitky společnost Česká mincovna.
Zajímavosti
- Největší zlatý slitek na světě váží 250 kilogramů a má hodnotu přes 300 milionů korun. Je vystaven v japonském muzeu zlata Toi.
- Při výrobě jednoho kilogramového zlatého slitku se spotřebuje energie srovnatelná s měsíční spotřebou průměrné domácnosti.
- Centrální banky po celém světě drží ve svých trezorech přes 35 000 tun zlata ve formě slitků.
- Každý slitek s certifikátem Good Delivery lze sledovat přes celou historii jeho obchodování až k původní rafinerii.
- Ve Fort Knox je uloženo přes 4500 tun amerických zlatých rezerv v podobě standardních slitků.