Speciestaler

Speciestaler byl stříbrný tolar určený jako mince, na rozdíl od účetního tolaru nebo znehodnocených oběžných jednotek stejného jména. V severských zemích novověku označení rozlišovalo kovový „specie“ tolar od bankovních či početních hodnot. Přesná hmotnost a kurz závisely na místním řádu a době.

Historie

Tolar vznikl na počátku 16. století jako velká stříbrná mince a rychle se rozšířil po Evropě. Jednotlivé země však používaly slovo tolar jak pro fyzickou minci, tak pro účetní jednotku. Pokles obsahu drobných mincí vytvářel rozdíl mezi jmenovitou a kovovou hodnotou.

Latinské in specie znamená plnění v konkrétní podobě. Speciestaler proto označoval plnohodnotný stříbrný kus podle uznávané mincovní stopy, nikoli pouhý zápis v účetních tolarech. Pravopis se liší: Speziestaler, Speciesthaler nebo speciesdaler.

V říšském prostoru navazovaly specie tolary na říšský tolar, conventionstaler a místní normy. Jeden fyzický tolar mohl být v účetnictví oceněn více či méně než jeden početní tolar. Bez uvedení země a roku proto není správné přiřadit termínu jedinou univerzální hmotnost.

Dánsko, Norsko a další severní země používaly speciesdaler jako stříbrnou minci i měnovou jednotku. V Norsku zůstal speciedaler hlavní jednotkou do zavedení koruny roku 1875. Dílčí jednotky a přepočty se měnily, i když název připomínal starší standard.

Bankovní peníze mohly být vedeny v banco tolarech, zatímco hotovost v courant nebo specie hodnotách. Kurz mezi nimi reagoval na obsah kovu a důvěru. Obchodní smlouva proto uváděla, v jaké jednotce má být dluh splacen.

V 19. století měnové reformy, zlatý standard a národní jednotky postupně staré rozlišení odstranily. Speciestaler zůstal katalogovým názvem konkrétních emisí. Překlad „druhový tolar“ je matoucí; přesnější je plnohodnotný nebo specie tolar s ponecháním původního názvu.

Kovová mince, účetní tolar a místní standard

Katalog nejprve určí emitenta, normu, rok, hmotnost a ryzost. Nápis SPECIES, SPECIEDALER nebo chybějící výslovné označení se vykládá podle místního měnového řádu. Stejný průměr neznamená stejnou hodnotu.

Účetní pramen může uvádět speciestalery, aniž proběhla platba konkrétními kusy. Částka mohla být přepočítací jednotkou pro jinou hotovost. Rozhoduje formulace smlouvy, kurzovní tabulka a pokladní zápis.

Přepočet se vždy váže ke konkrétní měně a datu.