Spytihněv II.

Spytihněv II. (1031–1061) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v letech 1055–1061 a podle kronikáře Kosmy byl "muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající". Nejstarší syn Břetislava I. se proslavil jako autoritativní panovník a horlivý podporovatel církve, který pokračoval v ražbě denárů malého střížku podle otcovy mincovní reformy.

Historie

Spytihněv II. se narodil roku 1031 jako nejstarší syn českého knížete Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu. Byl bratrem svého nástupce Vratislava II., Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Jeho manželkou byla Ida Wettinská. Jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III., kterému se znelíbila expanzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čech byl vyměněn za německé pány. O rok později byl ale Jindřich úspěšnější a Spytihněv putoval znovu jako záruka míru do německých zemí. Ve Spytihněvových sedmnácti letech mu otec svěřil olomoucký úděl, před svou smrtí ho Břetislav povolal do Čech na knížecí stolec a Moravu rozdělil mezi další tři syny. Roku 1055 přijal Spytihněv po smrti otce od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě. Podle Kosmy dal všechny Němce včetně své matky ze země vyhnat, což však dochované prameny zpochybňují - spíše šlo o selektivní vyhoštění. Po incidentu u Hrutova v roce 1055 se vytrácí původní moravská šlechta z dějin a nahrazují ji kasteláni a šlechta dosazení z Čech. Roku 1057 Spytihněv II. založil litoměřickou kapitulu, jejíž zakládací akt je nejstarším dochovaným dokumentem vydaným českým panovníkem. Roku 1059 vrátil bratrovi Vratislavovi olomoucký úděl. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, avšak za každoroční poplatek jednoho sta hřiven stříbra mu papež Mikuláš II. udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích (1059 nebo 1060). Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku. Spytihněv zemřel ve třiceti letech, po šesti letech vlády 28. ledna 1061 snad po bojích u Hradce nad Moravicí, pohřben je ve Svatovítské bazilice.

Spytihněv II. pokračoval v tradici ražby denárů malého střížku, kterou zavedl jeho otec Břetislav I. v rámci mincovní reformy kolem roku 1050. Razil stříbrné denáry s průměrem kolem 17 milimetrů a váhou přibližně 0,9 gramu, což odpovídalo novým standardům zavedených po Břetislavově reformě. Obsah stříbra se pohyboval kolem 800-900/1000. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "SPYTIHNEV", "SPYTIGNEV" nebo zkráceně "SPYTI" s tradičním titulem "DVX". Motivy na rubu zahrnovaly tradiční křesťanské symboly - různé typy křížů, chrámy nebo ruku s požehnáním, přičemž pokračoval v tradici zobrazování svatého Václava jako zemského patrona. Kvalita ražby zůstala vysoká a Spytihněv si udržel mincovní produkci v českých i moravských mincovnách. Jeho denáry byly využívány především v domácím oběhu, ale díky obchodním cestám se dostávaly i do okolních zemí (Polska, Uher a Německa). Ražba byla také prostředkem k potvrzení knížecí autority a propagace jeho jména mezi poddanými i zahraničními obchodníky. Spytihněvovy mince představují pokračování tradice zavedené Břetislavovou reformou a dokládají stabilitu českého mincovnictví i během relativně krátkých panování. Denáry z jeho vlády jsou dnes cenným numismatickým materiálem, který odráží nejen dobové technické dovednosti, ale i ideologické a politické záměry jeho vlády.

Význam pro investory a sběratele

Mince Spytihněva II. jsou mezi sběrateli ceněné díky relativně krátké době ražby (pouze 6 let) a historickému významu jeho vlády jako období konsolidace českého státu. Představují přechodové období mezi vládou zakladatele mincovní reformy Břetislava I. a prvním českým králem Vratislavem II. Denáry jsou dostupnější než mince ranějších panovníků, ale stále představují kvalitní investici pro sběratele českých středověkých mincí. Zachovalé exempláře dosahují na trhu solidních cen.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "SPYTIHNEV DVX" a křížem na rubu, typ s chrámem navazující na tradici předchozích panovníků, či mince s rukou a požehnáním. Vzácnější jsou exempláře s variantami jména "SPYTIGNEV" nebo zkrácenými formami. Některé kusy nesou specifické moravské varianty, které dokládají pokračování mincovní produkce na Moravě. Denáry v kvalitní zachovalosti s jasně čitelnými nápisy jsou zvláště ceněné.

Zajímavosti

• Spytihněv II. byl první český panovník, který získal od papeže právo nosit biskupskou mitru, což zdůrazňovalo jeho postavení v církevní hierarchii
• Jeho korunovace byla doprovázena prvním známým provedením písně "Hospodine pomiluj ny", nejstarší známé písně v češtině
• Založil litoměřickou kapitulu, jejíž zakládací listina je nejstarším dochovaným dokumentem vydaným českým panovníkem
• Zahájil výstavbu románské baziliky sv. Víta, která nahradila svatováclavskou rotundu
• Navzdory údajnému "vyhnání Němců" měl sám německou manželku Idu Wettinskou
• Jeho jediný syn Svatobor (Fridrich) se stal roku 1085 akvillejským patriarchou, ale byl již následující rok zavražděn