Štýrsko

Štýrsko je historická země v jihovýchodních Alpách, bývalé vévodství a součást habsburské monarchie, kde působila významná mincovna ve Štýrském Hradci. Štýrské mince, zejména groše a tolary ražené ze stříbra z alpských dolů, byly důležitou součástí rakouského měnového systému a obíhaly v celém podunajském prostoru.

Historie

Štýrsko se stalo samostatným vévodstvím v roce 1180, kdy bylo odděleno od Bavorska. První štýrští vévodové z rodu Otakarů získali mincovní právo od císaře a začali razit stříbrné fenigy ve Štýrském Hradci, hlavním městě země. Na těchto raných mincích se objevoval štýrský panter, heraldický symbol země, který zůstal charakteristickým motivem štýrských ražeb po staletí. Ve třináctém století přešlo Štýrsko pod vládu Přemysla Otakara II. a krátce bylo spojeno s českými zeměmi, což se projevilo i na mincích kombinací českého lva se štýrským panterem.

Od roku 1282 se Štýrsko stalo dědičnou zemí Habsburků a jeho mincovnictví bylo začleněno do rakouského měnového systému. Štýrský Hradec si však zachoval významnou mincovnu, která razila mince nejen pro Štýrsko, ale také pro Korutany a Kraňsko. V patnáctém století začala mincovna razit stříbrné groše podle vzoru pražských grošů, které se staly oblíbenou měnou v alpských zemích. Štýrské groše byly známé vysokým obsahem stříbra ze štýrských dolů v Eisenerzu a Schladmingu. V roce 1564, při rozdělení habsburských zemí, se Štýrsko stalo součástí vnitrorakouské větve a arcivévoda Karel II. Štýrský modernizoval hradeckou mincovnu.

V šestnáctém a sedmnáctém století razila hradecká mincovna velké stříbrné tolary s portréty habsburských panovníků a štýrským panterem na reversu. Za vlády arcivévody Ferdinanda, pozdějšího císaře Ferdinanda II., byla mincovna rozšířena a vybavena novými stroji. Během třicetileté války Štýrsko razilo kiperové mince snížené hodnoty pro financování válečného úsilí. V osmnáctém století, po sjednocení habsburských zemí, ztratila hradecká mincovna na významu a razila především drobné mince pro místní oběh. V roce 1763 byla mincovna ve Štýrském Hradci uzavřena a výroba přesunuta do Vídně a Kremnice.

Alpské centrum mincovnictví

Štýrsko bylo důležitým producentem železa a stříbra v habsburské monarchii. Železná ruda z Erzbergu zásobovala celou střední Evropu a stříbrné doly poskytovaly kov pro mincovní produkci. Hradecká mincovna byla strategicky umístěna na křižovatce obchodních cest z Vídně do Benátek a z Uher do Bavorska. Štýrské mince byly uznávanou měnou v celém alpském regionu a často se používaly v obchodě se solí, železem a vínem.

Technologicky patřila hradecká mincovna k pokrokovým zařízením své doby. V šestnáctém století zde byly zavedeny válcovací stroje pro výrobu stejnoměrných střížků a šroubové lisy pro ražbu. Štýrští mincmistři vyvinuli speciální techniky pro zpracování místního stříbra s vysokým obsahem mědi. Mincovna také razila pamětní mince a medaile k významným událostem, jako byly korunovace, svatby nebo vojenská vítězství nad Turky.

Zajímavosti

• Ve Štýrském Hradci byla vyražena první rakouská mince s datem podle křesťanského letopočtu v roce 1524
• Štýrský panter na mincích měnil svou podobu podle uměleckého stylu každé epochy od gotiky po baroko
• V alpském průsmyku byl nalezen poklad 5 tisíc štýrských grošů ukrytý během tureckých nájezdů
• Arcivévoda Karel II. nechal razit největší štýrský tolar o průměru 65 milimetrů ke svému sňatku
• Poslední mince ražená ve Štýrském Hradci v roce 1763 byl měděný krejcar s panterem