Toledská mincovna

Toledská mincovna byla významná španělská královská mincovna působící od 11. století do roku 1885 v historickém městě Toledo, která proslula ražbou kvalitních zlatých a stříbrných mincí pro kastilské a španělské panovníky. V numismatice představuje toledská mincovna symbol řemeslné dokonalosti španělského mincovnictví, přičemž její zlaté excellenty, stříbrné reály a barokní osmiescudové mince patří mezi umělecky nejcennější ražby iberského poloostrova.

Historie

První zmínky o mincovní činnosti v Toledu pocházejí z období taifských království 11. století, kdy muslimští vládci razili zlaté dináry a stříbrné dirhamy. Po dobytí města králem Alfonsem VI. Kastilským v roce 1085 byla zřízena křesťanská mincovna, která začala razit stříbrné maravedí a pepiony. Toledo jako bývalé hlavní město vizigótského království a sídlo primase španělské církve mělo výsadní postavení mezi kastilskými městy, což se odrazilo i v privilegiu razit mince. Středověká mincovna sídlila v židovské čtvrti poblíž synagogy Santa María la Blanca.

Zlatý věk toledské mincovny nastal za vlády Katolických králů Ferdinanda a Isabely na konci 15. století. Mincovna razila prestižní zlaté excellenty s portréty panovníků, které patřily mezi nejtěžší evropské zlaté mince své doby s váhou až 29 gramů. Toledská mincovna se proslavila vysokou kvalitou ražeb a uměleckým provedením - místní rytci patřili k nejlepším ve Španělsku. V roce 1497 zde byla vyražena pamětní mince k svatbě prince Jana s Markétou Habsburskou, považovaná za jednu z nejkrásnějších španělských renesančních mincí.

V 16. a 17. století se Toledo stalo jedním z center zpracování amerického stříbra, ačkoli nikdy nedosáhlo významu Sevilly nebo Madridu. Mincovna se specializovala na ražbu kvalitních mincí pro vnitřní oběh a prestižní zlaté ražby pro královský dvůr. Mincovní značka T nebo monogram TO se objevovala na escudech, dublonech a stříbrných osmireálech. Během války o španělské dědictví na počátku 18. století razila mince pro obě strany konfliktu - nejprve pro Filipa V. Bourbonského, později pro arcivévodu Karla.

Úpadek toledské mincovny začal v 18. století s centralizačními reformami Bourbonů, kteří preferovali velké moderní mincovny v Madridu a Seville. Napoleonské války přinesly dočasné oživení, když mincovna razila nouzové mince pro junty bojující proti francouzské okupaci. Po zavedení pesety v roce 1868 produkovala toledská mincovna především drobné měděné mince. Zastaralé vybavení a malá kapacita vedly k rozhodnutí o uzavření mincovny v roce 1885, čímž skončila více než osmisetletá tradice ražby mincí v Toledu.

Technické aspekty a významné emise

Toledská mincovna byla známá precizností ražby a kvalitou používaných razidel. Místní rytci vytvářeli detailní portréty a složité heraldické kompozice, které patřily k vrcholům španělského mincovního umění. Zlaté padesátiexcelentové mince ražené pro Katolické krále vážily až 175 gramů a byly největšími španělskými mincemi své doby. Stříbrné cincuentiny o padesáti reálech představovaly mistrovská díla barokního medailérství.

Mincovna používala tradiční techniky ručního ražení až do 18. století, kdy byly instalovány mechanické lisy. Specializovala se na ražbu proof kvality pro sběratele a dary - toledské zkušební ražby jsou dnes extrémně vzácné a dosahují vysokých cen v aukcích. Charakteristickým rysem toledských mincí byla ostrá kresba a vysoký reliéf.

Zajímavosti

• Toledská mincovna razila tajné falešné francouzské écu pro financování španělské armády během třicetileté války
• V roce 1520 během povstání comuneros byla mincovna obsazena rebely, kteří razili mince s heslem "Svoboda"
• Inkvizice používala toledskou mincovnu k tavení zkonfiskovaného židovského a maurského zlata na královské mince
• Goya navrhl design pro pamětní medaili raženou v Toledu k příležitosti jeho návštěvy města v roce 1786
• Poslední zlatá mince vyražená v roce 1885 byla věnována králi Alfonsu XII. jako rozloučení s mincovnou
• V podzemí bývalé mincovny byl v roce 1969 objeven poklad 3000 zlatých escudů ukrytý během občanské války