Univerzitní národy

Univerzitní národy byly skupiny studentů či mistrů na středověkých univerzitách, vytvářené podle široce chápaného zeměpisného původu. Volily také své vlastní představitele, chránily členy a podílely se na správě školy. Neodpovídaly moderním národům ani dnešnímu státnímu občanství.

Historie

Středověká universitas byla právní korporace osob, nikoli soubor budov. Studenti a učitelé přicházeli z různých zemí, potřebovali ochranu, ubytování a zastoupení vůči městu. Sdružování do nationes poskytovalo síť solidarity a způsob organizace hlasování.

V Bologni dominovaly korporace studentů práv a národy byly početné, seskupené pod širší celky citramontánů a ultramontánů. Rektoři zastupovali studentskou universitu vůči profesorům a městu. Paříž měla odlišný model spojený s mistry fakulty svobodných umění.

Pařížské národy byly francouzská, normanská, pikardská a anglická, později označovaná jako německá. Jejich názvy zahrnovaly rozsáhlé oblasti a nemají se číst jako státní občanství. Národ mohl mít vlastní pokladnu, pečeť, prokurátora a svátky.

Pražská univerzita byla po založení roku 1348 rozdělena na český, bavorský, saský a polský národ. Každý měl hlas při volbě a správě. Kutnohorský dekret roku 1409 změnil poměr hlasů ve prospěch českého národa, načež mnoho zahraničních mistrů a studentů odešlo, část do Lipska.

Univerzitní národ určoval příslušnost podle regionálních kategorií a statutu, nikoli nutně podle jazyka nebo etnického sebeurčení. Jedna osoba mohla být zařazena způsobem, který by dnešní čtenář považoval za překvapivý.

S rozvojem teritoriálních států a nových univerzit se význam národů měnil. Některé přežily jako ceremoniální či studentská sdružení, jiné zanikly. Historický termín se nemá automaticky spojovat s nacionalismem 19. století.

Členství, hlasování a pečeti univerzitních korporací

Příslušnost se určuje podle univerzitní matriky a dobových pravidel. Místo narození samo nemusí stačit, protože hranice národa se měnily a některé oblasti byly přiřazovány prakticky. Moderní etnická tabulka může výsledek zkreslit.

Pečeť národa je znak korporace, ne státní pečeť. Katalog uvádí univerzitu, národ, období a funkci nositele. Samostatný odlitek pečeti bez listiny může být pozdější studijní kopie.

Medaile univerzity nebo Kutnohorského dekretu připomíná institucionální dějiny, ale není dobovým hlasovacím žetonem. Přímou vazbu k národu dokládá opis, matrika, pečeť nebo statut. Rozhodující je původ předmětu.