Válka o rakouské dědictví

Válka o rakouské dědictví byla evropským konfliktem v letech 1740-1748 vyvolaným nástupem Marie Terezie na habsburský trůn. Tato válka zásadně ovlivnila politickou mapu Evropy a měla dramatické důsledky pro české země, které se staly hlavním bojištěm. Finanční náklady konfliktu vedly k měnovým reformám a ražbě nouzových platidel, válečné události jsou dodnes připomínány na pamětních medailích.

Historie

Konflikt vypukl po smrti císaře Karla VI. v říjnu 1740, který nezanechal mužského dědice. Ačkoliv Pragmatická sankce z roku 1713 zajišťovala nástupnictví jeho dceři Marii Terezii, několik evropských panovníků její nároky zpochybnilo. Pruský král Fridrich II. jako první využil situace a v prosinci 1740 obsadil Slezsko. Bavorský kurfiřt Karel Albrecht si nárokoval dědictví jako manžel dcery Josefa I. a francouzský král Ludvík XV. podporoval protihanbsburskou koalici.

První fáze války přinesla katastrofální porážky Rakouska. Fridrich II. porazil rakouskou armádu u Molvic v dubnu 1741 a získal většinu Slezska. V listopadu 1741 obsadila spojená francouzsko-bavorská armáda Prahu a Karel Albrecht byl korunován českým králem. V únoru 1742 byl zvolen římským císařem jako Karel VII., čímž Habsburkové poprvé od roku 1438 ztratili císařskou korunu. Marie Terezie musela uprchnout do Uher, kde získala podporu uherské šlechty.

Obrat nastal roku 1743, kdy rakouská armáda vedená Karlem Lotrinským vytlačila Francouze a Bavory z Čech. Marie Terezie mobilizovala zdroje monarchie a reorganizovala armádu. Britská finanční podpora a spojenectví se Saskem posílily její pozici. Fridrich II. znovu vstoupil do války a porazil Rakušany u Hohenfriedbergu a Sooru roku 1745, což potvrdilo pruské zisky. Drážďanský mír z prosince 1745 ukončil druhou slezskou válku.

Válka pokračovala v Itálii a Nizozemí, kde Francouzi dosáhli úspěchů. Maršál Maurice de Saxe porazil spojence u Fontenoy roku 1745 a obsadil rakouské Nizozemí. V Itálii získali Španělé a Francouzi převahu nad Rakouskem a Sardinií. Finanční vyčerpání všech stran vedlo k mírovým jednáním. Cášský mír z října 1748 potvrdil Marii Terezii jako dědičku habsburských zemí, ale Slezsko zůstalo Prusku.

Válka měla pro české země devastující následky. Opakované průchody armád, rekvizice, kontribuce a epidemie zdecimovaly obyvatelstvo. Praha byla třikrát obsazena a obléhána. Hospodářství bylo vyčerpáno, státní dluh vzrostl trojnásobně. Marie Terezie musela zavést nové daně a provést měnovou reformu. Ztráta Slezska připravila monarchii o nejprůmyslovější provincii. Zkušenosti z války vedly k rozsáhlým reformám státní správy, armády a financí.

Finanční a měnové důsledky války

Financování války vyžadovalo mimořádné zdroje přesahující běžné státní příjmy. Marie Terezie musela zvýšit daně, zavést nové dávky a vypsat nucené půjčky. Židovské obce byly zatíženy zvláštními kontribucemi. Církevní majetek musel odvádět mimořádné odvody. Šlechta poprvé přispívala na válečné výdaje formou dobrovolných darů. Emise státních dluhopisů založila moderní systém veřejného dluhu.

Nedostatek drahých kovů vedl k ražbě nouzových platidel. Obsazená města razila obléhací mince z méně hodnotných kovů nebo dokonce z kůže. Kvalita běžných mincí se zhoršovala snižováním obsahu stříbra. Objevily se první papírové peníze ve formě pokladničních poukázek. Měnový chaos vyvolal inflaci a nedůvěru v oběživo. Po válce musela Marie Terezie provést měnovou reformu a zavést konvenční měnu.

Válečná ekonomika stimulovala některá odvětví. Zbrojní výroba, textilní manufaktury pro armádní dodávky a potravinářství profitovaly z vojenských zakázek. Vznikaly první velké podnikatelské fortuny válečných dodavatelů. Bankéři jako Oppenheimové nebo Wertheimové financovali státní půjčky. Rozvoj státní byrokracie pro válečnou správu položil základy moderního rakouského státu.

Zajímavosti

• Při korunovaci Karla Albrechta českým králem v prosinci 1741 byly raženy vzácné korunovační medaile, které jsou dnes extrémně cenné, protože jeho vláda trvala pouze rok.
• Marie Terezie nechala razit propagandistické medaile s heslem "Justitia et Clementia" zdůrazňující legitimitu její vlády oproti uzurpátorům.
• Pruské tolary ražené z ukořistěného slezského stříbra nesly posměšný nápis "Argentum Silesiae" připomínající Fridrichovo vítězství.