Vratislav II.

Vratislav II. (asi 1033–1092) byl český kníže v letech 1061–1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců v letech 1085–1092, zároveň titulární polský král. Druhorozený syn Břetislava I. získal královský titul od císaře Jindřicha IV. za věrné vojenské služby a jako první český panovník nechal razit korunovační denáry s královskými symboly, čímž položil základy královského mincovnictví v českých zemích.

Historie

Vratislav II. se narodil kolem roku 1033 jako druhorozený syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. Byl bratrem Spytihněva II., Konráda I. Brněnského, Oty Olomouckého a biskupa Jaromíra. Podle otcovy vůle zdědil olomoucký úděl, kterému vládl v letech 1055–1056 a poté 1058–1061. Když se dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., utekl do Uher a oženil se s uherskou princeznou Adlétou, čímž získal silného spojence. Po smrti Spytihněva se stal 28. ledna 1061 českým knížetem. Po smrti Adléty v roce 1062 se oženil potřetí se Svatavou Polskou, čímž potvrdil přátelství s polským knížetem Boleslavem II. Smělým. Vratislav II. byl především významným spojencem císaře Jindřicha IV. při konfliktech s Poláky, Míšní a Jindřichovým protikrálem Rudolfem Švábským. Roku 1073 papež Řehoř VII. potvrdil českému knížeti právo nosit biskupskou mitru za poplatek 100 hřiven stříbra. V dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, kde Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (nedědičnou – pouze pro jeho osobu). 15. června 1086 na Pražském hradě trevírský arcibiskup Egilbert z Ortenburgu Vratislava korunoval králem spolu s manželkou Svatavou, při této příležitosti je uváděn u Vratislava i titul krále polského. U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský. Posledními léty Vratislavovy vlády otřásly konflikty v přemyslovském rodě. Po smrti Oty Olomouckého (1086) svěřil král olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi, což vedlo ke konfliktu s Konrádem I. Brněnským. Vratislav vpadl na Moravu (1091) a obléhal Brno, ale došlo ke vzpouře v královském vojsku vedené jeho synem Břetislavem. V polovině ledna 1092 král Vratislav II. zemřel na zranění po pádu z koně a byl pohřben ve vyšehradském klášteře.

Vratislav II. pokračoval v ražbě denárů malého střížku podle otcovy reformy a jako první český panovník razil korunovační denáry s královskými symboly. Během knížecího období (1061-1085) razil tradiční denáry s průměrem kolem 16-17 milimetrů a váhou přibližně 0,7-1 gram, což odpovídalo standardům Břetislavovy reformy. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "WRATIZLAVS", "VRATIZLAVS" nebo zkráceně "WRATI" s tradičním titulem "DVX". Po získání královského titulu v roce 1085 začal razit revoluční korunovační denáry, které na líci zobrazovaly korunovaného panovníka a nesly nápis s královským titulem "REX" místo knížecího "DVX". Tyto korunovační denáry jsou prvními českými mincemi zobrazujícími skutečnou královskou korunu a představují zásadní numismatický milník. Na některých korunovačních denárech se objevují i potomci z manželství s královnou Svatavou, především nejstarší Boleslav, což mělo propagovat Boleslavovo postavení jako dědice koruny. Motivy na rubu zahrnovaly tradiční křesťanské symboly, ale také nové královské atributy - žezla, kříže nebo chrám. Kvalita ražby zůstala vysoká a Vratislav si udržel mincovní produkci v českých i moravských mincovnách. Jeho korunovační denáry vnášejí světlo do problematiky podoby jeho koruny - podle současných historiků měla zlatá koruna čelenku, čtyři kamary ve tvaru křížů či lilií, přívěsky pod spánky a temenní obroučku s křížem. Vratislavovy mince představují přelomový okamžik mezi knížecím a královským mincovnictvím a dokládají růst prestiže českého státu.

Význam pro investory a sběratele

Mince Vratislava II. patří mezi nejcennější české numismatické památky díky jeho historickému významu jako prvního českého krále a revolutionárním korunovačním denárům. Korunovační denáry s královskými symboly jsou extrémně vzácné a dosahují na aukcích velmi vysokých cen. Představují klíčový moment v dějinách českého mincovnictví - přechod od knížecích k královským mincím. Knížecí denáry z období před 1085 jsou dostupnější, ale stále velmi ceněné. Vratislavovy mince jsou nezbytné pro kompletní sbírku českých středověkých mincí.

Příklady

Nejznámější jsou korunovační denáry s nápisem "WRATIZLAVS REX" a zobrazením korunovaného krále, knížecí denáry s "WRATIZLAVS DVX" z období před korunovací, či mince zobrazující krále s potomky pro propagaci nástupnictví. Vzácné jsou přechodné typy z období kolem roku 1085 dokumentující změnu z knížecích na královské. Některé korunovační denáry nesou polský královský titul, což dokládá Vratislavovo dvojí království.

Zajímavosti

• Vratislav II. byl první český panovník, který razil mince s královským titulem "REX" a zobrazením koruny
• Jeho korunovační denáry jsou prvními česskými mincemi dokumentujícími skutečnou královskou korunu
• U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský, jeden z nejkrásnějších románských rukopisů
• Byl jediným českým králem, který získal i titulární polskou korunu
• Jeho královský titul byl nedědičný a po jeho smrti se Čechy vrátily k knížecímu statusu na více než 60 let
• Některé korunovační denáry zobrazují jeho syna Boleslava jako propagandu nástupnictví, ale Boleslav zemřel před otcem v roce 1091