Vratislav II.

Vratislav II. (1061-1092) byl český kníže od roku 1061 a první český král s osobním titulem od roku 1086, druhý syn Břetislava I., který se stal významným spojencem císaře Jindřicha IV. v boji o investituru. Jeho povýšení na krále představovalo vrchol mezinárodního postavení přemyslovského státu v 11. století. V numismatice je Vratislav II. významný rozsáhlou produkcí denárů včetně královského typu s korunou, který dokumentuje jeho jedinečné postavení prvního korunovaného českého krále.

Historie

Vratislav se narodil kolem roku 1032 jako druhý syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. V letech 1054-1061 působil jako údělný kníže na Moravě, kde získal zkušenosti se správou země. Po smrti svého staršího bratra Spytihněva II. v lednu 1061 se ujal vlády v Čechách podle zásady seniorátu jako nejstarší žijící Přemyslovec.

Hned na počátku vlády musel Vratislav II. řešit otázku moravských údělů. Svým mladším bratrům Konrádovi I. Brněnskému a Otovi I. Slickému přidělil moravská knížectví - Brněnsko a Znojemsko, zatímco nejmladší Jaromír se měl stát nástupcem pražského biskupa Šebíře (1030-1067). Toto rozdělení mělo zajistit stabilitu země a předejít dynastickým sporům.

Vratislav II. se stal schopným a prozíravým politikem a vynikajícím válečníkem. Jeho hlavní zahraničněpolitickou orientací byla věrná spojenecká politika vůči německému císaři Jindřichovi IV. (1056-1106). Tato aliance se ukázala jako mimořádně výhodná během boje o investituru, kdy Vratislav podporoval císaře proti odbojným německým knížatům i papeži Řehoři VII.

Za vojenskou pomoc císaři obdržel Vratislav II. dokonce Rakouské marky jako léno, což bylo bezprecedentní rozšíření českého vlivu. Později sice jejich vzájemné vztahy ochladly a Rakousy musel vrátit, ale oba panovníci zůstali spojenci. Vratislavovi II. se navíc podařilo upravit poměry k říši - místo starodávných poplatků byl pouze povinen poskytnout 300 jezdců na císařovu korunovační jízdu do Říma.

Vrcholem Vratislavovy kariéry bylo povýšení na krále. Na slavném synodě v Mohuči v dubnu roku 1085 byl jmenován českým a polským králem (titul polského krále byl pouze čestný). Dne 15. června 1086 byl v Praze slavnostně korunován tridentským biskupem Gebhartem za přítomnosti císařského vyslance. Titul byl však pouze osobní a nedědičný.

Vratislavova vláda v Čechách byla poznamenána sporem s bratrem Jaromírem. Vratislav II. totiž roku 1063 silně omezil založením olomouckého biskupství a vyšehradské kapituly pravomoci pražského biskupa. Následujícího roku povolil zpět do sázavského kláštera slovanské mnichy vyhnané Spytihněvem II. Vládychtivý Jaromír fyzicky napadl olomouckého biskupa Jana, takže spor musel urovnávat až papežský legát.

Po smrti Oty I. Slického vypukl spor mezi králem, bratrem Konrádem I. a synem Břetislavem II. o nástupnictví. Vratislav II. vyhnal z uprázdněného olomouckého údělu Otovu vdovu i s dětmi, jichž se Konrád I. ujal. Navíc Vratislavův rádce urazil Břetislava II., který při královském tažení na Moravu se svým vojskem odešel.

Vratislav však z obavy před rozkolem v rodině raději volil smíření a souhlasil, aby se podle seniorátu stal jeho nástupcem bratr Konrád I. místo syna Břetislava II. Krátce nato Vratislav II. 14. ledna 1092 zemřel při pádu z koně na lovu a byl pohřben ve vyšehradském kostele, který sám založil. Jeho ostatky však dodnes nebyly nalezeny.

Mincovnictví Vratislava II.

Vratislav II. navázal na ražby svého předchůdce Spytihněva II., ale jakost denárů za jeho vlády postupně klesala v důsledku snižování obsahu stříbra. Tento trend byl typický pro 11. století a souvisel s rostoucími finančními nároky panovnické moci. Přesto jeho denáry patří k početně nejzastoupenějším raně středověkým českým mincím.

Po roce 1085, kdy byl Vratislav povýšen na krále, byl ražen početný typ s korunou na hlavě panovníka - tzv. typ královský. Tento ikonografický prvek byl v českém mincovnictví zcela nový a přímo odrážel Vratislavovo výjimečné postavení jako prvního korunovaného českého krále. Na jeho dvou variantách dokázal P. Radoměrský vládní koexistenci z mincovního regálu.

Tzv. typ s úzkou korunou byl evidentně z kvalitnějšího kovu oproti typu s korunou širokou. Díky tomuto rozlišovacímu znamení byl zřejmě současně používanými osobami z oběhu záměrně vybírán typ jakostnější. Tento jev dokládá sofistikované chápání hodnoty mince podle obsahu drahého kovu již v 11. století.

Denáry Vratislava II. byly početně zastoupeny v nálezu z Dnešpek z roku 1917, který obsahoval pouze ražby z knížecího období, a především v depotu z Hodousic z roku 1931. Hodousický nález je významný pro studium Vratislavových ražeb, protože obsahoval reprezentativní vzorek různých typů včetně královských variant.

Zajímavosti

• Vratislav II. byl prvním českým králem, ale titul byl pouze osobní - jeho syn musel vládnout opět jako kníže
• Vlastnil Rakouské marky jako léno - jediný případ, kdy český panovník vládl v dnešním Rakousku
• Založil Vyšehradskou kapitulu jako protiváhu pražskému biskupství a své korunovační sídlo
• Jeho denáry s korunou jsou první české mince zobrazující královskou insignii
• Vratislavův pád z koně při lovu inspiroval legendu o prokletí rodu Přemyslovců
• Titul "polského krále" byl pouze čestný - v Polsku vládl Vladislav I. Herman