Vratislav II.

Vratislav II. byl prvním českým králem z rodu Přemyslovců, který získal královskou korunu jako osobní privilegium od císaře Svaté říše římské Jindřicha IV. v roce 1085. Tento významný český panovník vládl jako kníže od roku 1061 a jako král v letech 1085–1092, přičemž jeho vláda představovala období politického a hospodářského rozkvětu českého státu. Z numismatického hlediska je Vratislav II. mimořádně významný jako pokračovatel mincovní reformy svého otce Břetislava I., za jehož vlády došlo k zásadní modernizaci českého mincovnictví a rozšíření ražby denárů.

Historie

Vratislav II. se narodil kolem roku 1032 jako syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. Jeho cesta k moci začala roku 1055, kdy se stal olomouckým údělným knížetem podle seniorátního řádu zavedeného jeho otcem. Po smrti staršího bratra Spytihněva II. v lednu 1061 nastoupil na pražský knížecí stolec jako druhý nejstarší člen rodu. Jeho vláda byla od počátku poznamenána složitými vztahy s mladšími bratry, zejména s Jaromírem-Gebhardem, pražským biskupem, který usiloval o větší církevní nezávislost.

Zásadní zlom v postavení Vratislava II. nastal během bojů o investituru mezi papežem a císařem. Vratislav se postavil na stranu císaře Jindřicha IV. a osobně ho doprovázel na tažení do Itálie. Za tuto věrnost a vojenskou pomoc při dobývání Říma byl 15. června 1085 na říšském sněmu v Mohuči vyhlášen českým králem. Korunovace proběhla v Praze na hradě 15. června 1086 za přítomnosti trevírského arcibiskupa Egiberta. Jednalo se však pouze o osobní, nedědičné privilegium, které po Vratislavově smrti 14. ledna 1092 zaniklo.

Vratislavova vnitřní politika se vyznačovala snahou o centralizaci moci a omezení vlivu údělných knížat. Významně rozšířil území českého státu připojením východní Moravy a části Slezska. Jeho zahraniční politika byla charakteristická těsným spojenectvím se Svatou říší římskou, což přinášelo Čechám významné hospodářské výhody, ale také vojenské povinnosti. Vratislav vedl četné vojenské výpravy po boku císaře, včetně tažení proti saskému vévodovi a pozdějšímu protikráli Rudolfovi Švábskému.

Ekonomický rozvoj za Vratislava II. byl mimořádný. Praha se stala významným obchodním centrem na křižovatce evropských obchodních cest. Pokračoval rozvoj trhových osad, vznikaly nové kostely a kláštery. Vratislav založil kapitulu na Vyšehradě, který se stal jeho hlavní rezidencí a symbolem královské moci. Vyšehradská kapitula získala rozsáhlé privilegium a stala se protiváhou biskupské moci v Praze. Tento ekonomický rozkvět se přímo odrážel v intenzivní mincovní činnosti a zvýšené produkci českých denárů.

Mincovnictví a numismatický význam

Mincovnictví za Vratislava II. představuje významnou epochu v dějinách české ražby. Navázal na mincovní reformu svého otce Břetislava I., který zavedl ražbu lehčích denárů podle bavorského vzoru. Vratislavovy denáry se vyznačují poměrně vysokou kvalitou ražby a rozmanitostí obrazových motivů. Na lícní straně se nejčastěji objevuje stylizovaný portrét panovníka s korunou nebo knížecí čapkou, často doplněný latinským opisem WRATIZLAVS DVX nebo po získání královského titulu WRATIZLAVS REX.

Rubní strany Vratislavových denárů zobrazují různé křesťanské symboly, především kříže různých typů, ale také architektonické motivy připomínající vyšehradskou baziliku. Některé ražby nesou obraz svatého Václava s praporcem, což dokládá rostoucí význam svatováclavského kultu. Váha denárů se pohybovala kolem 0,7–0,9 gramu při obsahu stříbra okolo 85–90 %. Mincovny působily především v Praze a na Vyšehradě, pravděpodobně také v Olomouci. Celková produkce mincí byla značná, což dokládají četné nálezy Vratislavových denárů v depot po celé střední Evropě.

Zajímavosti

• Vratislav II. byl jediným českým panovníkem, který získal královský titul jako osobní privilegium – jeho nástupci museli o královskou korunu znovu usilovat
• Na některých denárech Vratislava II. se objevuje unikátní motiv ruky držící palmovou ratolest, což je v českém mincovnictví zcela ojedinělý ikonografický prvek
• Vyšehradský kodex, iluminovaný rukopis vytvořený z Vratislavova podnětu, obsahuje jedno z nejstarších vyobrazení českého panovníka s královskými insigniemi
• Přestože byl Vratislav II. králem, jeho denáry často nesou pouze knížecí titul, což naznačuje, že královský titul nebyl všeobecně uznáván