Windsorové
Windsorové jsou současnou vládnoucí dynastií Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která přijala toto jméno v roce 1917, kdy král Jiří V. změnil německý název rodu Sasko-Kobursko-Gothajský na Windsor kvůli protiněmeckým náladám během první světové války. Tato dynastie, která vládne již přes sto let, prošla dramatickou transformací od viktoriánské éry přes dvě světové války až po moderní konstituční monarchii 21. století. Z numismatického hlediska jsou Windsorové spojeni s nejvýznamnější změnou britského mincovnictví – přechodem na desetinnou soustavu v roce 1971 a zavedením moderních sběratelských a investičních mincí včetně zlatých Sovereignů a stříbrných Britannií.
Historie
Rod Windsorů formálně vznikl 17. července 1917, kdy král Jiří V. královskou proklamací změnil název dynastie ze Sasko-Kobursko-Gothajské na Windsor podle královského hradu Windsor. Toto rozhodnutí bylo reakcí na silné protiněmecké nálady v Británii během první světové války, zejména po německých náletech na Londýn bombardéry Gotha. Jiří V. současně zřekl se všech německých titulů a nařídil totéž všem členům britské královské rodiny. Princové z Battenbergu angličtili své jméno na Mountbatten a princové z Tecku se stali Cambridgeskými.
Jiří V. (1910–1936) se stal zakladatelem dynastie v době velkých společenských změn. Původně nebyl připravován na trůn – stal se následníkem až po smrti svého staršího bratra Alberta Viktora v roce 1892. Jeho vláda byla poznamenána první světovou válkou, irskou válkou za nezávislost, všeobecným právem volit a ekonomickou krizí. Jiří V. vytvořil model moderního konstituční panovníka, který stojí nad stranickou politikou. Jeho vánoční projevy v rozhlase od roku 1932 založily tradici, která trvá dodnes. V roce 1935 oslavil stříbrné jubileum své vlády s obrovskou podporou veřejnosti.
Po Jiřího smrti nastoupil jeho nejstarší syn jako Eduard VIII., ale vládl pouze 326 dní. Jeho rozhodnutí oženit se s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou vyvolalo ústavní krizi. Dne 11. prosince 1936 abdikoval ve prospěch svého mladšího bratra Alberta, který přijal jméno Jiří VI. (1936–1952). Nesmělý král s vadou řeči se nečekaně stal symbolem národního odporu během druhé světové války. Odmítl opustit Londýn během německého bombardování a spolu s královnou Alžbětou (pozdější Královnou matkou) a dcerami zůstal v bombardovaném Buckinghamském paláci, čímž si získal obrovskou popularitu.
Jiří VI. vládl během rozkladu britského impéria – Indie získala nezávislost v roce 1947 a započal proces dekolonizace. Jeho předčasná smrt na rakovinu plic v únoru 1952 ve věku 56 let uvedla na trůn jeho pětadvacetiletou dceru Alžbětu II. Její korunovace 2. června 1953 byla první televizně přenášenou korunovací a sledovaly ji miliony diváků po celém světě. Alžběta II. vládla déle než kterýkoli jiný britský panovník – 70 let a 214 dní až do své smrti 8. září 2022.
Éra Alžběty II. představovala období dramatických změn. Britské impérium se transformovalo v Commonwealth, Británie vstoupila a později vystoupila z Evropské unie, společnost prošla kulturní revolucí šedesátých let a technologickou revolucí přelomu tisíciletí. Alžběta II. modernizovala monarchii při zachování tradic – otevřela královské paláce veřejnosti, začala platit daně, dovolila televizní přenosy z parlamentního zahájení. Její manželství s princem Philipem, vévodou z Edinburghu (1947–2021), trvalo 73 let až do jeho smrti.
Královská rodina čelila během Alžbětiny vlády několika krizím. Nejhorší přišla v 90. letech – rozvody tří ze čtyř královniných dětí, požár hradu Windsor a zejména smrt princezny Diany v roce 1997, která otřásla monarchií. Alžběta II. dokázala instituce stabilizovat a obnovit jejich popularitu. Její vnuk princ William a jeho manželka Catherine reprezentují moderní tvář monarchie. Dramatický byl odchod prince Harryho a Meghan z královských povinností v roce 2020.
Současný král Karel III. nastoupil na trůn 8. září 2022 ve věku 73 let jako nejstarší nástupce v britských dějinách. Jeho korunovace 6. května 2023 byla první v 21. století a odrážela multikulturní charakter moderní Británie. Karel III. dlouho prosazoval ekologická témata, udržitelný rozvoj a mezináboženský dialog. Jeho vláda představuje novou kapitolu dynastie Windsorů v éře digitálních médií a globálních výzev. Následníkem trůnu je jeho syn William, princ z Walesu, který se svou rodinou představuje kontinuitu monarchie do budoucnosti.
Dynastie Windsorů přežila abdikační krizi, dvě světové války, rozpad impéria a společenské revoluce 20. a 21. století. Z německé dynastie viktoriánské éry se transformovala v moderní britskou instituci, která si zachovala ceremonální roli při adaptaci na měnící se dobu. Commonwealth realm zahrnuje 14 zemí kromě Británie, kde je britský panovník hlavou státu. Ekonomický přínos monarchie prostřednictvím turismu a „soft power" je odhadován na miliardy liber ročně.
Mincovní portréty a numismatická éra
Windsorská éra představuje nejdynamičtější období v historii britského mincovnictví. Jiří V. zavedl menší stříbrné mince v roce 1920 (snížení ryzosti z 925/1000 na 500/1000) kvůli poválečné inflaci. Jeho portrét od Bertrама Mackennala směřoval doleva bez koruny. Eduard VIII. porušil tradici – jeho zkušební ražby směřovaly také doleva místo opačně než předchůdce. Jiří VI. obnovil tradici, jeho portrét od Thomase H. Paget směřoval doprava. Za jeho vlády byly v roce 1947 stříbrné mince nahrazeny měděným niklem.
Alžběta II. měla během své vlády pět oficiálních mincovních portrétů, což odráží nejdelší vládu v britských dějinách. První od Mary Gillick (1953) zobrazoval mladou královnu s vavřínovou korunou, poslední od Jody Clark (2015) představoval realistický portrét osmdesátileté panovnice. Největší změnou byla decimalizace v roce 1971, kdy libra byla rozdělena na 100 pencí místo 240. Alžbětina éra také zaznamenala rozvoj pamětních a investičních mincí – zlaté Sovereigny, stříbrné Britannie a platinové Noble se staly globálními investičními standardy. Karel III. má portrét od Martina Jenningse, který ho zobrazuje bez koruny směřujícího doleva podle tradice.
Zajímavosti
- Název Windsor byl vybrán podle hradu, který je nejdéle trvale obývaným hradem na světě – královská rodina ho užívá přes 900 let
- Zkušební mince Eduarda VIII. jsou nejcennějšími britskými mincemi 20. století – sovereign z roku 1937 byl prodán za přes milion liber
- Alžběta II. byla zobrazena na mincích více zemí než kterýkoli jiný panovník v historii – celkem 35 různých států
- Karel III. je prvním britským monarchou, jehož korunovace byla streamována online a první, kdo má oficiální emoji královské koruny